Slepá ulice, po jejíchž okrajích jsou rozeseté domky v zahradách, vede do mírného kopce. Poměrně klidná okrajová čtvrť pražského Radotína je nenápadná a dalo by se říct, že ničím nezaujme. Zhruba uprostřed se krčí staré kino, nedaleko "trčí" třípatrová světle modrá vila. Jedna z prvních privátních klinik v Česku, založená v roce 1993, se nejdřív specializovala na vlasové transplantace, postupně ale přidala všechny služby plastické chirurgie. "Poslední dva roky nabízíme i chirurgii ruky, psychologii a psychiatrii. Náš obrat se pohybuje v desítkách milionů korun ročně," říká zakladatel radotínské Inter Clinic Milan Dvořák.

Jeho klinika je dlouholetý rodinný byznys. Pracuje v ní manželka i tři dcery, ta prostřední ji dnes už prakticky řídí. Podnikat v medicíně přitom Milan Dvořák nikdy neplánoval, původně inženýr ekonomie byl - jak sám říká - jen ve správný čas na správném místě. Potkal se s přáteli z Německa, kteří mu o vlasových transplantacích vyprávěli. V Česku ale na začátku 90. let žádná taková klinika nebyla a Dvořák ucítil příležitost. "Vyrazil jsem do světa, abych zjistil, jak se transplantace provádí na nejlepších klinikách," vzpomíná. Byl v Izraeli i USA, kde pak nechal školit své lékaře. "Sám jsem pak jako jeden z prvních Čechů vlasovou transplantaci podstoupil. Z výsledku jsem byl nadšený, hned od začátku jsem věděl, že nabízím geniální službu, která bude mít úspěch," říká Dvořák.

To, že je plastická chirurgie dobrý byznys, Dvořák otevřeně přiznává. "Točí se v tom hodně peněz, ale ze zdravotních oborů si na sebe, myslím, dokáže vydělat každý. Jen některé jsou prostě podnikatelsky zajímavější," usmívá se. K těm výdělečnějším pak řadí vedle svého zaměření například oční, asistovanou reprodukci (IVF), cévní chirurgii či stomatologii.

Obory, které vydělávají

Nejen bohatší Češi se v posledních letech dostali do stavu, kdy mají peníze na to, aby si možná lepší, rychlejší či osobnější zdravotní péči koupili. Třeba právě v těchto zmíněných oborech. Kvalitnější léčba a ošetření, nebo jejich větší dostupnost, je ale k mání díky lidem, kteří si za svoji práci nechají dobře zaplatit. Platí totiž, že kdo chce vydělat, nabídne maximum. "Vedle spousty lidí, kteří nejsou ochotni platit ani regulační poplatky, stojí skupina - svou velikostí nezanedbatelná -, která žádá lepší péči a je ochotna za ni adekvátně zaplatit," říká Ekonomu Petra Horáková Krištofová, nezávislá konzultantka ve zdravotnictví.

Z jejích zkušeností jednoznačně vyplývá, že tuto poptávku dobře registrují různí investoři, a tak vedle zaběhnutých soukromých klinik, jež se zabývají tradičními "cash" obory jako plastika, oční lasery, stomatologie či IVF, pomalu vyrůstají privátní kliniky například s ortopedií či gynekologií. "Fakt, že je v Česku zavedení nadstandardů politicky nepřijatelné, vede k tomu, že peníze, které by od bonitních pacientů mohly končit v nemocnicích, končí v rukou majitelů privátních klinik," dodává.

Na druhou stranu má ale vznik privátních zařízení jeden pozitivní efekt - alespoň částečně dochází k redukci šedé ekonomiky ve zdravotnictví. "Protože pacienti začínají chápat, že je lepší oficiálně zaplatit soukromé klinice než někde v nemocničním výtahu strkat doktorovi obálku do kapsy," je přesvědčená Horáková Krištofová.