Když se v Americe zeptáte, jakého Čecha znají, vedle Jaromíra Jágra nespíš uslyšíte jeho jméno: Bohdan Pomahač. Do Ameriky mladík z Ostravy, který býval nadšeným a poměrně úspěšným šachistou, vyrazil po studiích v roce 1996 s penězi na pár měsíců. "Chtěl jsem něco dokázat, tak jsem o tom ani moc nepřemýšlel. V Bostonu jsem byl na stáži už během studia," vyprávěl v jednom z rozhovorů. Nastoupil do tamní nemocnice Brigham and Women's Hospital a postupem času se stal šéfem plastické, úrazové a popáleninové chirurgie. Z ní udělal tak trochu továrnu na zázraky. Transplantoval pacientům nové tváře i obě horní končetiny, rekonstruoval hlavy a krky po operacích nádorů.

Díky svým úspěšným zákrokům získal od několika amerických úřadů a filantropických organizací miliony dolarů na transplantační výzkum, který vede. A stal se hvězdou: už jeho první transplantaci střední části obličeje v roce 2009 zařadila jedna z nejsledovanějších amerických stanic ABC do své reality show z nemocničního prostředí, rozhovory s ním dělala americká CNN i další známá média. Populární přitom není proto, že by operoval hollywoodské či jiné star. Celebritami se naopak stávají jeho pacienti, kterým třeba "vrátil" obličej.

Češi jsou svým způsobem muži a ženami v bílých pláštích fascinováni, což potvrzují i úspěchy nejrůznějších seriálů z lékařského prostředí, které chrlí všechny televize už desítky let. Ale je vlastně pro Čechy důležité, zda je léčí známý lékař, nebo "bezejmenný" profesionál? Dá jim ten mediálně známý něco navíc, nebo bude péče stejná? Všichni oslovení lékaři, se kterými týdeník Ekonom mluvil, totiž tvrdí, že péče je vždy naprosto totožná, ať léčí "člověka z ulice", nebo osobnost známou z médií."Představa, že uděláte bohatému operaci žlučníku jinak než chudému, je nesmysl. Je pár výkonů, kde se dá materiálově nadsadit, ale to není základ medicíny," říká profesor Pavel Pafko, který svá profesní léta spojil s motolskou nemocnicí.