Tomu dala, tomu víc, tomu málo, tomu nic... Tvorba jakéhokoliv státního roz­počtu závisí na kouzelnických schopnostech ministra financí rozdat všem a prakticky dát hlavně těm, u nichž to vypadá politicky dobře. Vyrovnaný rozpočet, dlouhodobá mantra pravice, či odpovědný rozpočet, o němž s oblibou mluví le­vice, se totiž ve výsledku od sebe neliší. V obou případech rozpočet ovlivňuje především stav ekonomiky a příliv dotací z unijních, norských či švýcarských fondů. Není potřeba se vracet do roku 2009, kdy kvůli krizi rozdíl mezi pravicí navrženým a schváleným plánem a výslednou realitou dosáhl minus 140 miliard. Stačí se podívat i na poslední rozpočty, které díky růstu ekonomiky a přílivu peněz z unie na poslední chvíli dopadají rok od roku lépe. I bez zapojení resortu.