Drobná tmavovláska s holčičím úsměvem mate tělem. Ne každý by za pohlednou tváří hledal tvrdou právničku. Lenka Jurošková "nosí" ale dva tituly před jménem, jeden z práv a druhý z "ekonomky", další za ním. V životopise má ve svých 34 letech praxi z advokátní kanceláře, ale i z České spořitelny. Do svého úřadu ji ale nakonec nalákal ministr financí, vede tu jako náměstkyně sekci mezinárodních vztahů. I když svou kariéru mohla rozvíjet v nadnárodní firmě nejspíš s výrazně vyšším platem. "Rozhodující pro mě byla náplň práce. V rámci doktorského studia jsem se zaměřila na oblast evropské finanční regulace a finančních trhů. A agenda tady mi přišla velmi zajímavá, mám možnost být přímo u vytváření evropských regulatorních předpisů," vysvětluje s nadšením důvody svého nástupu Jurošková, s tím že do sebe všechno prostě dokonale zapadalo, a navíc to cítila jako nabídku, která se neodmítá.

Podobně mladých, jako je Lenka Jurošková, tedy do pětatřiceti let, lze ve státní správě najít stále dost. "Porevoluční euforie", kdy do nejvyšších křesel nejrůznějších firem i úřadů dosedali hlavně třicátníci nezatížení "duchem" minulosti, kteří uměli další cizí jazyk kromě ruštiny, zdá se ještě neskončila, jak se shodují i personalisté a headhunteři oslovení týdeníkem Ekonom. "Ten 'kinder management' tady stále funguje, ve státních i soukromých firmách," myslí si i Tomáš Dombrovský z firmy LMC, provozovatele kariérních portálů.

V Česku se pro ně už dřív vžil trochu hanlivý název "rychlokvašky", v Polsku je označují jako "pampers management". Zatímco na západ od našich hranic se oceňují léta zkušeností či praxe a nejvyšší pozice zastávají manažeři okolo 50 let, tady často platí, že být mladý je konkurenční výhoda. Personalisté a headhunteři, které Ekonom oslovil, odhadli, že v soukromé sféře nyní vyhledává topmanažery ve věku 30 až 35 let jen asi pět procent společností. Je tedy státní správa ideální kariérní cestou, když člověk sotva vyšel z univerzity?

Stát z rozpočtu platí odhadem zhruba 70 tisíc lidí, které lze označit za státní úředníky. Kolik z nich je ve vedoucích pozicích či na místech náměstků třeba jen na ministerstvech? A kolika z nich je do pětatřiceti? Jak vyplývá z odpovědí jednotlivých resortů pro týdeník Ekonom, není počet mladých vedoucích zanedbatelný (viz grafika Mladí šéfové... na straně 14). Zaměstnanci do 35 let jsou na českých úřadech na šéfovských postech stále poměrně častým jevem. Z čísel vyplývá, že na nejvyšších místech sedí více než 200 šéfů mladších 35 let.

Jde o pozice státních tajemníků, náměstků, ředitelů odborů a v mnoha případech i vedoucích jednotlivých oddělení. Některá ministerstva ale počty právě za tuto skupinu nespecifikovala, číslo bude tedy ještě vyšší. Dalších devět, respektive čtyři, pětatřicátníků pracuje v zázemí Poslanecké sněmovny a Senátu.

Mládí se vyzná

Z dat, která týdeník Ekonom získal z ministerstev, vyčnívají ministerstva kultury a spravedlnosti, kde žádný mladší šéf pětatřicátník na postu náměstka nesedí - údaje za ředitele odborů či vedoucích oddělení úřad nespecifikoval, ale nejmladšímu na ministerstvu spravedlnosti je 36 let. "Z celkového počtu zaměstnanců tu pracuje 40 procent mladších 35 let," dodává mluvčí resortu spravedlnosti Kristina Labohá.

Na opačné straně je ministerstvo školství, kde pracuje ve vedoucích pozicích zahrnujících náměstky, ředitele odborů či vedoucí oddělení 55 lidí do 35 let. Celkem je mladších 35 let v resortu školství téměř polovina ze všech, kteří tam pracují, nejvíce pak v sekci pro řízení Operačních programů EU. "Jde o relativně novou agendu na ministerstvech a výhodou mladších zaměstnanců je, že se v praxi s operačními programy a projekty hrazenými z jejich prostředků seznámili většinou už během studia či zahraničních stáží a také mají velmi dobré jazykové znalosti včetně znalostí odborné terminologie," vysvětluje mluvčí Jarmila Balážová.

Hojně jsou mladí zaměstnanci zastoupeni i v dalších resortech, nejde už ale pouze o vedoucí pozice. Přes 30 procent zaměstnanců mladších 35 let mají resorty vnitra, zdravotnictví, zemědělství, životního prostředí, práce a sociálních věcí, financí, spravedlnosti i dopravy.

Headhunter Zdeněk Kaufmann odhaduje, že v posledních letech počet nově příchozích lidí mladšího věku s méně zkušenostmi narůstá, rozhodně je vyšší než 20 procent veškerých přijímaných pracovníků. "Státní správa lépe využívá možností nabírání nových kandidátů, je aktivnější a zodpovědnosti i možnosti růstu, které nabízí, jsou unikátní," myslí si Kaufmann. S jeho firmou nicméně státní správa nespolupracuje, co se obsazování vyšších postů týká, on sám říká, že je to hlavně proto, že nevybírá kandidáty na počátku jejich kariéry, ale již zkušené profesionály s letitou praxí.

Podobné je to například i u personální agentury Hays anebo na portálech spadajících pod LMC, jako jsou Jobs.cz či Práce.cz. "U nás to není příliš obvyklé. Personální oddělení těchto organizací fungují jinak než u soukromého sektoru, nezabývají se systematicky náborem a výběrem talentů. Nicméně u západoevropských poboček Hays je situace naprosto odlišná a státní správa v některých zemích tvoří až 40 procent klientely," poukazuje na zajímavý fakt ředitel českého zastoupení Hays Ladislav Kučera. Na portálech LMC se čas od času inzerát některého ze státních úřadů také objeví, nicméně, jak přiznává Dombrovský, jedná se o zlomek - zhruba ze 34 tisíc aktuálně nabízených pozic může na inzerci státní správy připadat několik set míst.

S ideály na ministerstvo

A kdo je nejvyšším a současně nejmladším státním úředníkem v Česku? Jde zřejmě o státního tajemníka ministerstva zahraničních věcí: Petr Gajdušek byl jmenován před rokem ve věku 32 let. Novou funkci státního tajemníka, vlastně nejvyššího úředníka resortu, zavedl zákon o státní službě, jenž začal platit také v loňském roce a měl za cíl oddělit úřednické a politické funkce.

Dalšími mladíky v Černínském paláci jsou pak třiatřicetiletý Jakub Kulhánek v pozici náměstka pro řízení bezpečnostní a multilaterální sekce, jenž předtím úřadoval v obdobné pozici na ministerstvu obrany. "Zhruba do 14 dní bude muset projít výběrovým řízením na odborného náměstka a samozřejmě bude muset splnit kvalifikační kritéria tohoto výběrového řízení - například znalost dvou světových jazyků," tvrdí mluvčí resortu Michaela Lagronová s tím, že do výběrového řízení se hlásí více uchazečů, a pokud Kulhánek ve výběrovém řízení neuspěje a výběrová komise ho nedoporučí, může ho v takovém případě nahradit jiný uchazeč - vítěz.

Třetím "juniorem" je Lukáš Kaucký, ročník 1982, jehož funkce je nazvána náměstek člena vlády. "Tento náměstek není pod služebním zákonem, ale pod zákoníkem práce a setrvá ve své pozici pouze do konce funkčního období konkrétního ministra, který si ho rovněž vybírá sám," upřesnila Michaela Lagronová, jejíž úřad má ještě jedno specifikum, kterým jsou zaměstnanci vyjíždějící na zahraniční mise. I tam míří mladí na poměrně vysoké pozice konzulů, obchodních radů, tajemníků velvyslanců a podobně.

Černínský palác není ale v zaměstnávání mladých "šéfů" výjimkou. Potvrzuje to příklad náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové anebo Marie Talašové, ředitelky odboru Mezinárodní právní služby tamtéž. Co je táhne do státní správy, když by v soukromém sektoru jistě vydělali víc peněz? "Je to prestižní práce a jsem na ni pyšná. Je to kariérní krok, který jsem plánovala po návratu ze zahraničí. Byla jsem skoro deset let pryč a vždy mi na mezinárodních setkáních vadilo, že je Česká republika vnímána jako slabý protivník," tvrdila nedávno v rozhovoru pro Epravo.cz Marie Talašová, která se po letech praxe ve velké americké advokátní kanceláři v Texasu vrátila zpět do Česka. "Brala jsem to tak, že je čas trochu splatit dluh. Moc si vážím toho, že jsem tu dostala zadarmo kvalitní vzdělání, které mi umožnilo pracovat v zahraničí. To, co jsem se naučila v zahraničí, chci teď na oplátku tady předat dál." I její kolegyně Jurošková tvrdí, že peníze jsou až na dalším místě.

Idealistické? Těžko říct. Přesto i z žebříčků, které několikátý rok sestavuje agentura Universum, vyplývá, že státní správa začala vysokoškoláky zajímat. Do průzkumu z loňského roku o "Nejžádanějších zaměstnavatelích" se státní instituce dostaly poprvé, a to na základě hlasů samotných studentů. A obsadily hned čtvrté místo za vítězem Google a dalšími v první trojce: Škodou Auto a ČNB. Letos se situace opakuje, stát jako zaměstnavatel láká.

"Ministerstva bodují hlavně u právníků, láká je praxe a reference pro budoucí kariéru," komentuje to koordinátorka ankety pro Universum Irena Rákosová. "Je složitější získat kvalitní místo v soukromém sektoru s podobnými zodpovědnostmi, jako nabízí státní správa," přidává názor headhunter Zdeněk Kaufmann, podle nějž státní správa může být dobrým odrazovým můstkem a rozhodně i místem, kde se kandidáti naučí mnoho dovedností, které jim soukromý sektor nedá. V mnoha případech jim tak státní úřady umožní získat takové know-how, jež jim pak v budoucnu při přesunu do komerčních firem zajistí nějakou konkurenční výhodu anebo pomůže prosadit se.

Tomáš Dombrovský, zastupující pracovní portály, také poukazuje na to, že výhodou státní správy jsou často menší bariéry při nástupu, nejsou tu tak vysoké požadavky na podmínku praxe a ve většině případů nejsou takové obavy z tlaku na výkon, proto jsou pro některé mladé státní úřady jako zaměstnavatel zajímavější.

Bez loajality? Vymění se kus za kus

Co ale mladí šéfové státní správě přinášejí? Mají lepší nápady, více elánu? Jednou z výhod je, že se často spokojí s nižším platem, i když jejich požadavky jsou, jak přiznávají některé úřady, často vyšší než reálné možnosti. Už ale ani ty nyní nejsou v úřednických pozicích úplně zanedbatelné - základ sice určí tabulky dle zákona, nicméně vylepší jej osobní příplatky, příplatky za vedení i roční odměny. Tak například na ministerstvu vnitra může plat mladého zaměstnance v základu činit zhruba 31 tisíc korun, osobní příplatek může být až polovina nejvyššího tarifu dané platové třídy a k tomu ještě příplatek za vedení. "A roční úhrn odměn může činit u těchto osob v pozici ředitele odboru až 182 tisíc korun, v pozici náměstka až 263 tisíc," prozradila mluvčí Martina Němcová.

V mnoha případech jsou úředničtí šéfové lidé, kteří nastoupili opravdu na juniorská místa jako absolventi a vypracovali se do vyšších pater. "Naším nejmladším na vyšším postu je vedoucí oddělení ve věku 27 let. Prošel výběrovým řízením na referentskou pozici a následně byl jmenován do funkce vedoucího oddělení," popisuje mluvčí resortu zemědělství Hynek Jordán.

Místem - tedy státním úřadem -, kde je počet mladých šéfů i na těch opravdu nejvyšších postech zřejmě nejviditelnější, je agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest, spadající pod ministerstvo průmyslu. Tady pracují v podobném věku tři čtvrtiny zaměstnanců, a to včetně ředitele Karla Kučery, kterému v době jmenování do funkce bylo 33 let. Na vyšších vedoucích pozicích je to pak téměř 45 procent. CzechInvest je v zaměstnávání mladých šéfů vůbec specifický: už od dob Martina Jahna, jenž se ředitelem stal v 29 letech, si agentura drží podobný trend. Tomáši Hrudovi bylo 28, Romanu Čermákovi 31 a třeba Radomilu Novákovi 36 let.

Nadřízení od mladších ročníků očekávají přebytek energie, maximální flexibilitu a mobilitu, nové myšlenky, inovativní nápady. Už ani ve státní správě, hlavně ve vyšších pozicích, neplatí, že se pracuje "od do" a na "píchačky".

Oslovené úřady se shodují, že doba, po kterou u nich mladí zaměstnanci vydrží, činí v průměru dva až tři roky. "Odcházejí většinou za lepšími finančními nabídkami. Zůstávají zejména mladé matky z důvodu stability zaměstnání a možnosti sladění rodinného a pracovního života, možnosti zkrácených úvazků a flexibilního rozložení pracovní doby," říká Simona Cigánková z ministerstva kultury. Třeba náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková je zatím ve funkci devět měsíců a o změně neuvažuje. Tvrdí, že ji práce baví, je mimořádně zajímavá. "Mám před sebou navíc v tuto chvíli řadu zajímavých úkolů a výzev, takže podobné úvahy vůbec nejsou na pořadu dne," tvrdí.

Personalisté odhadují, že zhruba 40 procent zaměstnanců na svých místech zůstává a dále budují kariéru, zbytek odchází zkusit štěstí do komerční sféry. "Kromě výše platu jde i o lepší možnosti kariérního růstu v mezinárodních společnostech. Mnoho mladých 'kandidátů' také nepřežije střet s dlouho fungujícími a velmi zkušenými kádry ve státní správě," říká s trochou nadsázky headhunter Kaufmann. S tím souhlasí i Dombrovský, podle nějž jsou mladí často frustrovaní ze způsobu práce pro stát a také v momentě, kdy zjistí, že kariérní růst není tak rychlý, jak by si představovali, či že nemají šanci možnost postupu v kariérním žebříčku svými znalostmi a schopnostmi vlastně vůbec ovlivnit.

Soukromá a státní sféra přesto mají při zaměstnávání mladých - vedoucích a ředitelů - něco společného. Jejich kariéra je totiž poměrně křehká věc. Zatímco v korporacích se mladí topmanažeři často potýkají se ztrátou motivace, protože většiny z toho, co chtěli, dosáhli v mladém věku a třeba už ve 45 váhají, co dál, ve státní správě motivaci mohou najít. I když trochu paradoxně v tom, že odejdou a zkusí, zda se jim "zápis v životopise" povede obhájit i v některé z korporací či v mezinárodní společnosti.

Trochu složitější je to ve státní správě s loajalitou. Nadřízený ji očekává. Když ji necítí, není nic snazšího než svého mladého podřízeného nahradit motivovanějším, loajálnějším a samozřejmě většinou ještě o něco mladším. Na svou příležitost jich čeká dost. A koloběh nejspíš nikdy neskončí.


null

50 procent

Tolik zaměstnanců mladších 35 let pracuje na ministerstvu školství, ve vedoucích pozicích je to 55 lidí.

 

40 procent

Tolik zaměstnanců podle odhadů zůstává na svých místech ve státní sféře, zbytek odchází zkusit kariéru v soukromých firmách.


Lenka Jurošková pracuje jako náměstkyně ministra financí devět měsíců. Motivuje ji práce a tým kolem ní, peníze jsou prý až na dalším místě.

 

Foto: Petr Topič/MAFRA/Profimedia.cz

Související