Zkoumání rakoviny ve 3D a zelenější sídliště. Mladí vědci se chystají na prestižní soutěž

Dvojice studentů Jakub Červinka a Matěj Hlaváč z Gymnázia Tišnov se na rakovinné buňky umí podívat ve 3D. Ve společném projektu přišli s metodou 3D kultivace, která je levnější než ty běžně používané. Její masové rozšíření by mohlo zlevnit testování léků.

Oba už v pátém ročníku začali chodit na zkušenou do Ústavu experimentální biologie na Masarykově univerzitě, vyzkoušeli si i spolupráci Mayo Clinic a John Hopkins University. A nyní jedou do USA bojovat o medaile.

Na rakovinu se zaměřila také Barbora Čechová z brněnského Gymnázia Matyáše Lercha, která tuto nemoc zkoumala na molekulární úrovni. Přes Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu se dostala k práci v laboratoři Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Studovala tam specifický protein, který se na na vzniku rakoviny podílí.

V medicíně se může uplatnit i projekt Kateřiny Valentové z Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli, která pracovala s kyselinou hyaluronanovou. "Vyráběla jsem z ní tenké filmy, které mohou pomoci při hojení ran," popisuje Valentová svůj projekt. Kromě toho je lze využít k obalování implantátu, aby ho tělo lépe snášelo. Studentka na svém projektu pracovala v biotechnologické společnosti Contipro v Dolní Dobrouči. Navíc už se svým nápadem Česko reprezentovala v USA na soutěži I-SWEEEP, který se konal v texaském Houstonu a nedávno bodovala také na mezinárodním klání v Číně.

Úplně jiné oblasti se věnovala Tereza Kadlecová z brněnského Gymnázia Vídeňská. Zaměřila na proměnu panelových sídlišť a nespokojila se jen s teoretizováním. "Chtěla jsem opravdu něco změnit a zároveň vytvořit i manuál proměny, který by byl aplikovatelný jinde," vysvětluje. Se svým nápadem na vylepšení jednoho z brněnských sídlišť pomocí zeleně, a jiné koncepce chodníků tak nejprve seznámila starostku městské části. Následovalo setkání s obyvateli, diskuse o změnách a nakonec byla vypsána architektonická soutěž, která přinese skutečnou proměnu místa.

Vliv rostlinných hormonů na průběh stárnutí rostlin zkoumala Renata Štaffová z Gymnázia v Moravské Třebové. Pracovala s ječmenem setým a huseníčkem rolním. "Výsledky mého zkoumání se mohou uplatnit v zemědělství při zvyšování výnosů rostlin," věří studentka, která chce po maturitě svůj výzkum skloubit se studiem medicíny.

Posledním reprezentantem Česka ve Spojených státech bude Lukáš Janecký, student Střední průmyslové školy chemické v Pardubicích. Nově syntetizované sloučeniny, na nichž pracuje, mají potenciál potlačit činnost enzymů způsobující neurodegenerativní nemoci. Jednalo by se tak o výrazný příspěvek k léčbě Alzheimerovy choroby.

Ve finále celosvětové soutěže Intel ISEF 2016 v americkém Phoenixu se celkově utká 1700 studentů z více než 70 zemí, většinou jde o vítěze národních klání. Sedm reprezentantů z Česka nejprve uspělo v národních vědeckých soutěží AMAVET a SOČ (Středoškolská odborná činnost).

Prezentaci jejich pěti individuálních a jednoho týmového projektu bude posuzovat mezinárodní porota. Mezi zhruba 1200 hodnotiteli jsou špičkoví vědci včetně několika nositelů Nobelových cen, zástupci firem nebo předchozí účastníci soutěže Intel ISEF.  

Absolutní vítěz soutěže získá cenu Gordona Moorea honorovanou 75 tisíci dolarů. Rozdělovat se ale bude sousta oborových cen a medailí. Některou z nich může získat právě sedm nadějných studentů z Česka.