Extrémní povodně a rostoucí hladina moře možná budou svět stát o dost víc než se čekalo. Klimatické změny totiž ohrožují už i ty nejvýznamnější metropole – od New Yorku po Šanghaj. Vědci tak apelují na vlády, aby investovaly do budování protipovodňové ochrany.

"Pokud k tomu nedojde tak škody, které způsobí vzestup mořské hladiny, narostou mnohem rychleji než stoupá moře samotné," řekl Juergen Kropp z Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu. 

Podle zpravodajské agentury Reuters by se například v Kodani měla do roku 2050 zvýšit hladina moře o 11 centimetrů – pokud se na to dánské hlavní město nepřipraví, následná likvidace škod ho vyjde až na miliardu eur (asi 27 miliard korun) ročně. Do roku 2100 by přitom mohla mořská hladina světově stoupnout až o celý metr.

V posledních měsících dochází podle expertů z OSN k růstu hladin hlavně kvůli tání ledovců v rakouských Alpách, argentinských Andách, v Grónsku i na Antarktidě. Od začátku 21. století se přitom tání zrychlilo téměř dvoj- až trojnásobně. Za slabou vrstvu ledu na jejich hřebenech může především neustálý růst teplot. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dokonce v lednu už podeváté za sebou zaznamenal globálně nejteplejší měsíc.

Díky matematickým modelům jsou vědci z Postupimi schopni vyčíslit přibližné náklady, které je třeba na ochranou proti mořské vodě vynaložit. "Lze je aplikovat v Tokiu, New Yorku, ale i v Bombaji," vysvětlil Kropp.

Jelikož ale stále není jisté, jak bude hladina moře přesně stoupat, poslední německé studie odhadují, že na konci století bude potřeba vynaložit na ochranu pobřeží od 0,3 do 9 procent světového HDP.

Ředitel Global Climate Forum v Berlíně Jochen Hinkel tvrdí, že rizika jsou nadsazena hlavně protože se počítá i s možností, že by v průběhu následujících desetiletí státy žádná ochranná opatření nepřijímaly. "Pokud se začnou bariéry budou včas, škody tak vysoké nebudou," dodal Hinkel.