Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Milan Kundera: Můj Janáček. To je hudební studie, která patří k mým nejoblíbenějším. Kundera se nebojí mistrovským jazykem shazovat z piedestalu přetrvávající a papouškované názory na geniálního skladatele. Můj nejčastější dárek blízkým i vzdáleným.

Milan Kundera: O hudbě a románu. Další studie − tentokrát břitce intelektuální srovnání vývoje románu a sonátové formy. Je mi strašně líto, že toho Kundera nenapsal o hudbě víc. Se svým intelektem, citem a orientací v hudbě, myšlenkovou kreativitou a nebojácností vynášet soudy často kontroverzní by přinesl čerstvý vítr a pozdvižení do mírně zatuchlých vod muzikologických. A to jsem nezmínil důležitý fakt, že to vše píše jako spisovatel z těch největších. Úžasná kombinace.

Klaus Döge: Antonín Dvořák. Přečetl jsem jedním dechem. Nejlepší Dvořákova biografie, plná objevných pasáží z jeho života včetně korespondence. Döge nevládne Kunderovým jazykem ani nevkládá do díla příliš originálních myšlenek, ale přesto je to práce strhující a naprosto zásadní. Hm, proč to nenapsal Čech?

Alice Herz Sommerová: Rajská zahrada uprostřed pekla. Zatím jen leží na nočním stolku, těším se velice.

Co jste četl v dětství a v čase dospívání?

Prošel jsem různými obdobími. Začínal jsem s Třemi mušketýry a Rychlými šípy, pak jsem se nechal hodně ovlivnit časopisem Světová literatura − ročníky z 60. let, které jsem postupně tahal z domácí knihovny: surrealisti, Breton, pak něco od Sartra, Kafka, Musil, Feuchtwanger (ten ve mně zůstal s Kafkou hodně hluboko), Hemingway, Salinger (The Catcher in the Rye, kniha mého dospívání). Silná ruská a sovětská literatura chybí, já vím. Snad jen Bulgakov u mne přistál na nočním stolku (či spíše na podlaze, knihami jsem měl pokoj doslova obložený). Přiznám se ale, že dnes už čtu povětšinou jen knihy týkající se hudby.

Která knížka vás naposledy překvapila?

Byl to pravděpodobně Döge se svým Dvořákem. Nikdy a nikde jsem se o jeho životě nedozvěděl více.

Jakou knihu byste si chtěl přečíst, stále není dost času, ale vy víte, že to prostě musíte stihnout?

Čeká na mě Eco a jeho Dějiny krásy.

Kterou spisovatelku byste rád pozval na skleničku vína?

Boženu Němcovou.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

Bavil by mě samozřejmě Milan Kundera, ale nevím, jestli bych bavil já jeho. Kdyby to vyšlo, asi bychom si nejvíc povídali o Janáčkovi. Pak o pozdním Beethovenovi, o Stravinském. Byla by toho spousta. Taky bych se ho chtěl zeptat, proč je mu trapné být Čechem. Anebo je to jen můj dojem?

jarvis_56bce871498ebce3125af019.jpeg
Co čte violoncellista Jiří Bárta
Foto: archiv