Zeman uvedl, že Česko zaplatilo za propuštění unesených dívek 150 milionů korun

Česko zaplatilo 150 milionů korun za dívky unesené v Pákistánu, uvedl prezident Miloš Zeman. K výkupnému se vyjádřil během debaty s občany v Kornaticích u Rokycan. TOP 09 chce kvůli výroku podat žalobu, Ústavní soud přezkoumá, jestli se prezident nedopustil velezrady.

Počínání hlavy státu zkritizovali i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) nebo šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

"Pouze jsem citoval veřejně přístupné zdroje," upřesnil svůj výrok později během tiskové konference Zeman. "Jejich informace zatím nikdo z politiků nedementoval, mohu tedy konstatovat, že byly pravdivé. Ostatně, kdo by podezíral česká média, že publikují lživé informace," doplnil.

"Nebyl jsem na bezpečnostní radě státu, nevím, z jaké strany došlo k úniku těchto informací. Z toho logicky vyplývá i to, že jsem toto rozhodnutí nemohl ovlivnit. A přiznávám, že by se mi velmi těžko rozhodovalo, kdybych mohl," uvedl Zeman.

"Pokud vím, tak 150 milionů, ale záleží, podle jakého kurzu to počítáte," odpověděl Zeman na dotaz. "Víte, je to obrovské dilema. Představte si, že bychom nezaplatili a ty dívky byly popraveny. Nebo, což je lepší varianta, zůstaly by v harému některého z únosců."

Podle prezidenta si nikdo nechce brát na svědomí smrt českých občanů. "Ledaže by ti občané byli usvědčení zločinci a vy byste si říkali, tady by je zavřeli, nechme je únoscům. Ale takový případ, pokud vím, zatím nenastal," dodal Zeman.

Prezident se zároveň vyjádřil k 800 milionům, které Česko uvolní na pomoc Turecku při ochraně hranic.

"Turecko ten závazek mimochodem neplní. Takže kdybychom se rozhodli, že nezaplatíme Turecku 800 milionů, tak ještě 650 milionů ušetříme," řekl Zeman.

Informace o výkupném přinesl v neděli týdeník Respekt. Zaplacených šest milionů dolarů je výrazně více, než o čem se dosud spekulovalo. Že se bude platit, rozhodla již předchozí vláda Jiřího Rusnoka. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek přitom opakovaně tvrdil, že Česko s teroristy nevyjednává.

TOP 09 chystá žalobu

Prezidentova slova nejdříve zkritizoval předseda ODS Petr Fiala. Povzbuzují podle něj k únosu dalších českých občanů. "To je zoufalá situace, která by měla děsit každého občana, není možné, aby odpovědní ústavní činitelé zveřejňovali informace, které jsou v každé zemi tajné," řekl Fiala novinářům ve sněmovně.

Premiér Bohuslav Sobotka napsal, že Zemanovo vyjádření ničemu nepomůže.

Kriticky se vyjádřil i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. "Můžu obecně říct, že je opravdu velmi nestandardní a nešťastné, aby se cokoliv takového komentovalo," řekl.

První místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek má za to, že postup Zemana je na odstoupení. Strana na něj podá žalobu. Chce, aby Ústavní soud přezkoumal, zda se prezident nedopustil velezrady. Ženíšek už ve sněmovně začal sbírat podpisy.

"Zeman rozpoutává další díl reality show, ve které hlavní roli hrají úniky tajných informací. Pan prezident si naprosto cíleně zahrává s bezpečností nejen občanů v zahraničí, ale také nás všech na území České republiky," napsal Ženíšek v prohlášení.

Oznámil, že TOP 09 iniciovala mimořádnou schůzi sněmovny. Kvůli únikům informací a možnému ohrožení bezpečnosti občanů se poslanci sejdou ve čtvrtek v poledne.

Bělobrádek v úterý řekl, že informace Respektu o výkupném není správná. "To, že někde něco vyjde, ještě neznamená, že to tak je, že vůbec něco bylo zaplaceno. To já nemohu potvrdit," řekl Bělobrádek. "Ta informace podle mě není správná a zase je to spekulace," poznamenal.

Žaloba moc šancí na úspěch nemá, soudí ústavní právník

Podle ústavního právníka Marka Antoše ale žaloba moc šancí na úspěch mít nebude.

"V souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta došlo ke změně Ústavy, kdy článek 65, který to řeší, byl rozšířen o možnost podávat žalobu nejen kvůli velezradě, ale také kvůli hrubému porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Tím se rozšířila skutková podstata," popisuje možnosti podání žaloby ústavní právník Marek Antoš.

"Na druhou stranu dříve bylo možné, aby žalobu podal samotný Senát, a to se souhlasem absolutní většiny svých členů. Teď se musí Senát usnést třípětinovou většinou přítomných senátorů a ještě musí souhlasit tři pětiny všech poslanců Poslanecké sněmovny. Tím se extrémně snížila možnost ústavní žalobu podat, a to až v té intenzitě, že je dle mě velmi nepravděpodobné, že by se to v reálném případě podařilo," řekl pro HN Antoš.

"Podle ústavy je navíc velezrada definována jako jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu, a já moc nerozumím tomu, v čem je u prezidenta toho jednání spatřováno," dodal ústavní právník.

Podle prezidenta udělaly dívky hloupost

Během svého posledního vyjádření k případu Zeman dívky kritizoval. Po jejich propuštění v březnu loňského roku řekl, že dívkám přeje, aby "už nikdy neopakovaly tu hloupost, které se dopustily". Oznámil, že je na Hradě nepřijme.

"To není Zikmund a Hanzelka - tedy slavní cestovatelé, to je dvojice dívek, které jednaly velmi neprozřetelně, které neprospěly České republice, protože způsobily starosti sobě, své rodině, svým známým a přátelům a koneckonců i českému státu," zdůvodnil Zeman.

Zeman se v minulosti několikrát vyjádřil i k možnému placení výkupného za unesené Čechy. "S teroristy se skutečně nevyjednává, ti, s kým se dá vyjednávat, jsou obchodníci, protože únos je druhem byznysu," řekl Zeman na jaře loňského roku. Tehdy přiznal, že únosci dvou Češek jsou právě spíše obchodníky. Rovněž kategoricky odmítl placení výkupného organizaci Islámský stát, která měla unést Čecha z ropných polí v Libyi loni v březnu.

Dívky byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán 14. března 2013. Přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky. Cílem jejich cesty byla Indie. Z místa únosu je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem.

Únosci s sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale vysadili a ponechali si jeho zbraň.

Na internetu se objevily dva videozáznamy s unesenými: první v červnu 2013 a druhý o čtyři měsíce později. Jiné zprávy úřady o dívkách neměly, protože únosci o sobě nedali nijak vědět.

"Bylo to velmi tvrdé. Poprvé v našem životě jsme viděly zbraně a ozbrojené muže. Stále nevíme, kdo nás unesl. Střílelo se tam a vybuchovaly tam bomby. Ale časem jsme si na to zvykly," řekla jedna z unesených.