Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti 19 Vietnamců, kteří pracovali v lesích a údajně nedostali řádně zaplaceno. Policie musí případ možného podvodu znovu otevřít, původně jej odložila. Jde o druhý podobný nález ústavních soudců v krátké době. První se týkal Rumunů a Slováků. Přístup policie byl podle ÚS liknavý. Ani státní zastupitelství případu nevěnovalo patřičnou pozornost. Vzhledem k okolnostem měli poškození podle ÚS právo na účinné vyšetřování.
V kauze, k níž se ÚS vyjádřil středečním nálezem, údajně zástupci firmy Affumicata v letech 2009 a 2010 předložili Vietnamcům "smlouvy o vzdělání". Vietnamci je prý považovali za pracovní smlouvy. Následně vykonávali na různých místech v Česku lesní práce. Peníze ale nedostávali v očekávané výši.
Hospodářská kriminálka případ možného podvodu odložila. Není totiž k dispozici žádná evidence pracovních výkonů jednotlivých dělníků. Proto prý není v silách policie posoudit, zda je nárok na úhradu dluhu oprávněný, anebo nikoli. Stížnost proti policejnímu usnesení následně zamítlo státní zastupitelství. Žalobkyně při tom naznačila, že sami Vietnamci nesli díl viny za vzniklou situaci, neboť kvalita jejich práce byla nízká a tempo pomalé.
"Takovýto přístup orgánu veřejné žaloby je v případě podezření ze systematického vykořisťování zahraničních dělníků skutečně velmi nezvyklý," uvedl v nálezu soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. ÚS zdůraznil nutnost účinného vyšetřování nejen tam, kde je ve hře právo na život, ale také další základní práva a principy, například zákaz mučení, zákaz otroctví a nucených prací nebo právo na svobodu a osobní bezpečnost. Zároveň ale zdůraznil, že právo na účinné vyšetřování automaticky neznamená, že domnělý viník musí být nakonec odsouzen a potrestán.
ÚS už před měsícem obdobně rozhodl o stížnosti skupiny poškozených ze Slovenska a Rumunska, jimž zaměstnavatelé údajně nevypláceli dohodnutou mzdu v plné výši a nezajistili jim přiměřené pracovní podmínky. Podle ÚS není možné, aby podobný případ skončil jen paušálně odůvodněným odložením kauzy, bez jejího důkladného vyšetření a náležitého zohlednění všech zjištěných informací.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Kauza takzvaných stromkařů vyvolala pozornost aktivistů i médií zvláště v roce 2011, kdy se v Praze uskutečnila také demonstrace proti zneužívání a vykořisťování pracovníků ze zahraničí. Problematikou se zabývaly různé policejní útvary v několika větvích. Roztříštěnost ale podle právních zástupců poškozených dělníků vedla k průtahům a k tomu, že se vyšetřování nepodařilo nikde dotáhnout do zdárného konce.
Přes zprostředkovatelské firmy prý cizinci pracovali také pro státní lesy či národní parky. Tvrdili, že museli vykonávat těžkou práci 10 až 12 hodin denně, dostali jen část platu a měli celkově špatné podmínky. Čelili prý také výhrůžkám a ponižování.
"Pro nás je to převratné rozhodnutí. Konečně se naši klienti, poškození dělníci, snad dočkají spravedlnosti," řekla v prosinci advokátka Štěpánka Miková, která zastupuje obě skupiny dělníků. Připustila, že možná půjde už jen o morální zadostiučinění. Naděje na vysouzení dlužných peněz je vzhledem k dlouholetým průtahům nižší. Podle Mikové dělníky najímaly různé firmy, které ale ovládali stále titíž lidé. Když se jedna firma zdiskreditovala, založili novou.
