Češi už bankám dluží 1,3 bilionu korun. Každý osmý si plánuje půjčit na Vánoce

Pro manželku kabelku, dětem tablet. Tchánovi s tchyní dosluhuje televize, nová by se jim určitě hodila. Co bratrovi a švagrové? A nebude toho málo?

Banky a nebankovní společnosti právě v těchto dnech zákazníky lákají na různé bonusy a slevy. Odpuštění několika splátek, pětiprocentní úrok nebo poukaz na zájezd. Takovou nabídkou se letos nechá podle odhadů Exekutorské komory zlákat každý osmý Čech. Ne každý ovšem dokáže peníze včas vrátit.

Problémy se splácením vánoční půjčky může mít letos podle exekutorů 265 tisíc lidí. Do dluhové pasti mohou člověka dostat nejen vysoké úroky, které zapůjčenou částku dokážou vyšponovat až na dvojnásobek, ale především vysoké sankce z prodlení.

Původně několikatisícová půjčka může narůst až k několika desítkám tisíc korun. Dluhový byznys ale neživí pouze poskytovatele půjček, slušné výdělky přináší i inkasním agenturám, advokátům a exekutorům. Jak takový dluhový byznys funguje?

Podle údajů České národní banky dosáhl ke konci letošního října dluh Čechů u bank a družstevních záložen hodnoty 1,3 bilionu korun, u ostatních nebankovních společností pak měli klienti rozpůjčováno asi 57 miliard. Nesplácené úvěry nebo ty, které se dají označit za problematické, se na celkovém objemu podílely téměř 4,4 procenta. Tyto miliardové částky se dají různými sankcemi za nesplácení slušně znásobit už ve stadiu vymáhání bankou nebo nebankovní společností.

Ostatně právě na penále za opožděné platby je postaven byznys několika stovek firem, které poskytují takzvané mikropůjčky, tedy půjčky do pěti tisíc korun, na které dosáhne v podstatě každý. V první fázi se firmy snaží vymoci dlužnou částku svépomocí. Zejména velké banky mají k tomuto účelu zřízena velká inkasní oddělení. Vzhledem k tomu, že v segmentu zatím neexistuje žádná regulace, mohou si firmy účtovat libovolné sankce z prodlení i poplatky za různé úkony.

Sankce z prodlení a poplatky za upomínku

Podle zjištění týdeníku Ekonom jsou banky v sankcích oproti minulosti poněkud benevolentnější, klientům penále nezačne nabíhat hned po prvním dni nesplácení, ale zpravidla až po týdnu. Platí se ale povětšinou za každou upomínku, která přichází během prvních sedmi dnů od prodlení, ať už jde o dopis, SMS nebo telefonickou urgenci. Klient za ně zaplatí od 30 do 600 korun.

Samotný systém sankcí z prodlení se banku od banky velmi liší. Některé si účtují třeba procento z úroků a jistiny po splatnosti (Zuno), u jiných se sankce rovná i pětině z celkové částky všech neuhrazených splátek (GE Money Bank). Řada bank si pak vedle poplatků za urgence účtuje paušální pokuty. Například u České spořitelny musí zákazník při neuhrazení splátky počítat s měsíční sankcí ve výši 500 korun.

Ke všem těmto částkám je potřeba ještě připočíst úrok z prodlení. Ten se u většiny bank pohybuje v zákonné výši, tedy osm procentních bodů nad repo sazbou České národní banky (aktuálně tedy 8,05 procenta). Podle výpočtů týdeníku Ekonom dluh klientům, kteří si u některé z bank půjčili 20 tisíc korun, jen po pěti týdnech nesplácení narůstá o 1000 až 6000 korun. V tomto rozmezí se pohybují sankce také u největších poskytovatelů nebankovních půjček, jako jsou Provident nebo Home Credit.

Za pět týdnů nesplácení mikropůjčky tři tisíce penále

Mnohem horší následky může mít pro dlužníky neuhrazená půjčka od některé z malých nebankovních společností nebo zprostředkovatele takzvané mikropůjčky. Strategie řady těchto firem začíná vstřícným krokem. Pokud si klient půjčí poprvé třeba dva tisíce korun, nehradí žádný úrok.

Okamžitě po splacení dostává zákazník nabídku na další podobnou půjčku. Pokud podlehne, bývá pak překvapen vysokým úrokem, který může dosahovat i stovek procent. Nezřídka to pro klienta napodruhé znamená problém se splacením.

Nastupují tedy sankce. Jejich výše a typ nejde, stejně jako u bank, zobecnit. Týdeník Ekonom narazil v obchodních podmínkách těchto společností na sankce z prodlení v rozmezí od 10 do 50 procent z dlužné částky týdně.

Výjimkou není ani rádoby benevolentní možnost splátku odložit o několik týdnů. I za tento odklad se platí nemalé peníze. Například prodloužení půjčky u společnosti Zaplo.cz o sedm dní klienta přijde bez ohledu na to, zda si půjčil dva tisíce, nebo pět tisíc korun, na 690 korun. Pokud si chce zákazník prodloužit splatnost o měsíc, platí už 1150 korun. Z porovnání týdeníku Ekonom vychází, že za pět týdnů nesplácení narůstá dluh u mikropůjček minimálně o tři tisíce.

Poskytovatele mikropůjček, mezi nimiž se každý rok točí stamiliardy korun, by měla už od příštího roku zkrotit změna zákona. Ministerstvo financí navrhuje, aby i tito poskytovatelé úvěrů podléhali dozoru České národní banky. Jakékoli podnikání v oblasti úvěrů má být podmíněno získáním licence, kterou bude moct centrální banka v případě provinění kdykoli uzmout. Zastropována by měla být současně i výše smluvních pokut za prodlení splátky, a to na 70 procent jistiny. Resort si slibuje, že by tato změna mohla nabýt účinnosti v polovině roku 2016.

- Co se stane s nevymoženou pohledávkou?

- K jakým sumám může nesplácený dluh vyšplhat?

- A kdo všechno na dlužnících vydělává?

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které si můžete koupit i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání také na iPadu a iPhonu.