Kde vyděláte nejvíc

Přepočítáváte každou korunu, abyste nezůstali na konci měsíce bez prostředků, a říkáte si, kde jste mohli být, kdybyste ve škole zvolili ten správný obor? Pak vězte, že vaše volba měla padnout na informační technologie. Právě IT a telekomunikační firmy platí svým zaměstnancům nejvíc. Průměrná hrubá měsíční mzda včetně odměn a jiných benefitů zde v některých případech převyšuje hranici 100 tisíc korun měsíčně. Na podobné peníze si mohou přijít i zaměstnanci v některých poradenských a auditorských firmách. Naopak nejméně si vydělají lidé zaměstnaní v maloobchodních řetězcích a potravinářském průmyslu. Jejich hrubá mzda mnohdy nepřesáhne 20 tisíc korun. Týdeník Ekonom prošel účetní závěrky dvou stovek největších a nejznámějších českých firem. Z nich lze ve většině případů odvodit, jaká mzda včetně odměn, bonusů nebo zaměstnaneckých požitků vychází na jednoho topmanažera a kolik zhruba dostávají ostatní - od řadových zaměstnanců po střední management.

Ajťák nebo auditor

Nejvyšší příčku si mezi dvěma sty významnými společnostmi udržela česká pobočka Microsoftu. Ta zaměstnává téměř 200 lidí, kteří v průměru pobírají 183 tisíc korun hrubého měsíčně. Pokud údaje vypočtené podle stejného klíče porovnáme s loňskými daty, přilepšilo vedení Microsoftu řadovým zaměstnancům a vedoucím pracovníkům na mzdách v průměru o něco málo přes 20 tisíc korun. Ke konkrétním číslům se ale firma nechce vyjadřovat. "Microsoft patří mezi nejžádanější zaměstnavatele na trhu. Naším cílem je získávat nejlepší lidi, čemuž odpovídá i naše politika odměňování. Mzda tvoří jen jednu část celkové odměny, kam patří i bonusy," reaguje na dotaz Ekonomu personální ředitelka Microsoftu Dagmar Ševčíková. Do segmentu IT spadají i další dva nejštědřejší tuzemští zaměstnavatelé, softwarové firmy Cisco Systems a IBM. Na každého zaměstnance vyjma členů řídicích orgánů připadá zhruba 160 tisíc, respektive něco přes 149 tisíc korun hrubého měsíčně. "Zařazení našich zaměstnanců vychází úplně jednoduše z toho, že jim rozumíme - nejen jako položkám v systému, ale respektujeme je jako osobnosti, jako kolegy, spolupracovníky," uvádí manažer komunikace IBM Vladislav Doktor. Přes stotisícovou hranici jdou i platy v některých poradenských a auditorských firmách. Například zaměstnanci poradenské společnosti McKinsey berou podle zjištění Ekonomu v průměru 135 tisíc korun měsíčně. V tomto případě ale údaj zahrnuje i mzdy a odměny nejvyššího vedení. Poměrně slušně si žijí i zaměstnanci bankovních společností.

Nejštědřejší je v tomto odvětví J&T Banka. Ta výrazně omezila bonusy pro vrcholový management. Ostatním zaměstnancům ale zvedla mzdy v průměru o 17 tisíc korun na 93 318 hrubého měsíčně. "Jsou v tom zahrnuté nejen mzdy, ale také odměny a benefity, a to i projektové," uvádí PR manažerka J&T Banky Monika Veselá s tím, že údaje vycházející z účetních závěrek mohou být tímto poněkud zkreslené.

Naopak skákat radostí nad měsíčními příjmy nemohou lidé pracující v maloobchodu. Ze všech Ekonomem posuzovaných segmentů zde nejvyšší platy dosahují té nejnižší úrovně, konkrétně 35 309 korun (Česká lékárna Holding). V některých firmách se musí zaměstnanci spokojit s hrubou mzdou, která nepřesáhne 20 tisíc korun. Například obchodní řetězce Ahold, Hruška a Billa zaměstnancům měsíčně vyplácí zhruba 17 700 až 19 500 hrubého měsíčně. Zdaleka nejhůř vyšli z porovnání Ekonomu zaměstnanci plzeňských hutí a kováren Pilsen Steel. Na vině jsou trvající problémy, kvůli kterým výroba často stojí. Průměrná hrubá měsíční mzda zde činí 16 367 korun.

Mzdy zvýšila víc než polovina firem

Po letech ekonomické krize a recese se začaly Čechům zvedat mzdy. Z našeho porovnání údajů v účetních závěrkách vyplývá, že přidáno dostali zaměstnanci 112 ze dvou stovek posuzovaných firem. Ve většině případů rostly mzdy o několik tisíc korun. Našly se ale i firmy, kde se průměrný plat zvýšil i o desetitisíce. Z největších zaměstnavatelů lze v tomto případě zmínit třeba Microsoft, O2, Danone nebo Siemens.

A v navyšování výplat pokračovaly firmy i v letošním roce.

"V roce 2014 došlo k reálnému zvýšení mezd o dvě procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2009. Pro letošní rok lze očekávat obdobnou míru růstu mezd jako loni," říká Martin Ježek, obchodní ředitel poradenské firmy Grafton Recruitment. Podle průzkumu ČSOB přidala letos svým zaměstnancům téměř polovina (48 procent) z 500 středních a malých podniků napříč všemi obory, přičemž pětina z nich zvedla mzdy více než o tři procenta. Stejné procento společností pak nechalo mzdy na úrovni roku 2014. Jednou z takových firem je třeba energetický kolos ČEZ. "Výsledkem kolektivního vyjednávání pro rok 2015 byl nulový růst mezd, a to zejména v důsledku pokračující krize evropské energetiky a klesající velkoobchodní ceny elektřiny," říká mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Kolektivní vyjednávání rozhodne

Mezi posuzovanými firmami byly i takové, které i přes oživování ekonomiky zaměstnancům na mzdách ubraly. Příkladem může být třeba společnost RWE Distribuční služby, Ernst & Young Audit nebo Deloitte. Většina tuzemských firem ale v podobném duchu letos nepokračovala. Z průzkumu ČSOB vyplývá, že ke snížení mezd přikročila jen tři procenta dotázaných.

Jakým směrem se budou v největších tuzemských firmách ubírat mzdy příští rok, není zatím u většiny z nich jasné. V současné době probíhají kolektivní vyjednávání. "Otázka možného nárůstu mezd v příštím roce bude záviset na výsledcích hospodaření za letošní rok a na jednání s odborovou organizací," říká mluvčí stavební firmy Eurovia Iveta Štočková. Výjimkou je ale třeba T-Mobile. "Ano, plánujeme mírné navýšení mezd," sdělila týdeníku Ekonom mluvčí Patricie Šedivá s tím, že navýšení bude odvislé od výkonu jednotlivých zaměstnanců a nebude plošné. Konkrétnější byla jediná Škoda Transportation. "Příští rok plánujeme čtyřprocentní nárůst mezd," potvrzuje mluvčí plzeňské Škodovky Michal Tobrman. Analytici předpokládají, že by mohly mzdy v roce 2016 růst o něco rychleji než letos, konkrétně o tři procenta. Přilepšit by si podle nich měli například zaměstnanci hotelů a restaurací. Na vyšší mzdy se budou moct prý díky oživení těšit i lidé pracující ve stavebnictví.

Microsoft nabírá, v OKD se propouští

A jak to bude s náborem nových zaměstnanců a s propouštěním? Podle aktuálního Barometru investiční důvěry poradenské společnosti EY se bude situace na trhu práce díky optimističtější náladě v ekonomice zlepšovat. Nabírat nové lidi v následujících 12 měsících podle EY plánuje 51 procent tuzemských firem. "Očekáváme, že v nadcházejícím roce budeme nabírat nové pracovníky jak z řad zkušených profesionálů, tak na absolventské pozice. Celkové číslo v tomto okamžiku nemohu upřesnit," sdělila Ekonomu Ševčíková z Microsoftu. Asi stovku nových lidí plánuje přijmout logistická firma AWT. Podobné plány má i její konkurent DB Schenker. "Na příští rok připravujeme několik nových zákaznických projektů, a proto plánujeme další nárůst počtu zaměstnanců. Pokud vyjdou všechny naše plány a příležitosti, nárůst by měl být značný, v řádu stovek nových pracovních pozic," říká personální ředitelka DB Schenker Jitka Moravcová.

Počet pracovních míst výrazně navýšila mladoboleslavská Škoda Auto - v souvislosti s výrobou třetí generace modelu Fabia loni přijala 800 lidí. V náboru pokračuje i nadále. Nové lidi hodlá letos přijmout také petrochemická skupina Unipetrol nebo obchodní řetězec Lidl.

Propouštění v současné době probíhá v těžební společnosti OKD. Ta se hodlá kvůli nepříznivým cenám uhlí do konce roku zbavit 150 horníků a 50 zaměstnanců v administrativě. Žádná z dalších oslovených firem propouštění na dotaz týdeníku Ekonom nepřipustila. Podle průzkumu EY se nicméně k tomuto kroku odhodlává asi devět procent tuzemských podniků. Podle Úřadu práce ČR hromadné propouštění oznámilo jen během října 15 firem, přičemž o zaměstnání má ještě do konce roku nebo v příštím roce přijít 380 lidí. Podle informací úřadu přijde největší počet lidí o práci ve středních Čechách, v Praze a Královéhradeckém kraji.

Milion měsíčně pro představenstvo

V oblasti konkrétních průměrných mezd byly firmy i letos skoupé na slovo. Proto bylo třeba dohledat data v účetních závěrkách společností. V některých případech firmy vůbec nesplnily svoji informační povinnost. Příkladem jsou společnosti Hewlett-Packard, Avast, GTS nebo Škoda Vagonka. Týdeník Ekonom je proto musel oproti loňskému roku nahradit jinými významnými firmami z oboru.

Údaje o mzdách zaměstnanců nebylo těžké dohledat. Horší to bylo s informacemi o mzdách a odměnách topmanažerů. Řada firem, zejména ze segmentu audit a poradenství, je ve svých účetních závěrkách nezmiňuje vůbec. Problémem, který mohl zkreslit data o výplatách a prémiích manažerů, byly u mnoha dalších společností rozdíly v tom, koho řadí mezi vedoucí pracovníky. Většina firem má za vedení nejužší orgány společnosti. Najdou se ale i takové, které ve svých závěrkách do kolonky zařazují každého, kdo má jakoukoliv funkci. Třeba Vodafone uvádí 127 vedoucích pracovníků, výrobce elektronických komponentů do aut Continental Automotive pak 198, strojírenská skupina Vítkovice 212, Penny Market dokonce 472. Průměr za tak široký počet osob tak klesá pod 100 tisíc korun.

Nejlépe odměňováni jsou podle zjištění Ekonomu nejvyšší manažeři ČEZ, měsíčně si přijdou v průměru na 1,64 milionu korun. Nad milion se dostane i představenstvo banky ČSOB, každý člen měsíčně dostává v průměru 1,04 milionu korun. Podobné odměny náležely podle loňského srovnání týdeníku Ekonom i manažerům Škody Auto, ta ale o mzdách a odměnách vedení nyní přestala informovat.

Nejchudší vedení má pak například neratovická Spolana, strojírenská firma Tedom nebo maloobchodní řetězce Penny Market a Hruška. Zde mzdy a odměny pro vedení nepřesáhnou 70 tisíc korun.

Nejvíc mají lékařští poradci a piloti

Obecně se dá říct, že generální ředitelé si v Česku průměrně přijdou na 160 tisíc korun měsíčně. Alespoň podle nejnovějších dat portálu Platy.cz, která má týdeník Ekonom exkluzivně k dispozici. Následují ředitelé tuzemských divizí nadnárodních podniků, ti každý měsíc dostávají téměř 121 tisíc korun. Na více než 90 tisíc měsíčně si přijdou i ředitelé IT oddělení, finanční ředitelé nebo vedoucí právního oddělení. Pokud pomineme vrcholový management, patří mezi topprofese lékařský poradce, pilot nebo IT architekt. Jejich měsíční mzdy se pohybují mezi 70 a 75 tisíci korunami za měsíc. Na 50 tisíc korun a víc si přijdou i advokáti, designéři telekomunikačních sítí nebo softwaroví inženýři. Naopak mezi desítku nejméně honorovaných zaměstnání patří vrátní a uklízečky. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda bez bonusů se podle portálu Platy.cz pohybuje okolo 11 tisíc korun měsíčně.

Významnou roli ve výši mezd má také to, v jakém regionu daná firma působí. Nejvíc si vydělají zpravidla zaměstnanci pražských firem. Průměrná mzda zde dosahuje 34 800 korun, což je zhruba o 8000 korun více než v případě druhého nejštědřejšího Jihomoravského kraje. Naopak nejméně peněz mají pro své zaměstnance vyšetřeno společnosti v Karlovarském kraji, kde průměrná mzda podle portálu Platy.cz představuje 22 700 korun.

I v regionálním měřítku se ale najdou výjimky. Kupříkladu v segmentu IT dohnalo podle zjištění společnosti Grafton co do výše mezd Prahu hlavní město jihomoravského kraje. U některých pozic mzdy letos i v Brně přesáhnou 100 tisíc korun.