Ruské ministerstvo průmyslu a obchodu bojuje za zvýšení cel a daní pro zahraniční internetové obchody typu Amazon. Snaží se tak ochránit domácí e-shopy. Problém ale je, že některé státy celní unie, především Kazachstán, zvýšení odmítají. Proti je také ruská pošta, která na zahraničním obchodu slušně vydělává.

Rada Eurasijské ekonomické komise, výkonného orgánu ekonomického prostoru, sdružujícího Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán, minulý týden odložila rozhodnutí ohledně změny poplatků. "Kazachstán je sice proti, ale hlavní problém je, že v ruské vládě nepanuje shoda, ani jestli je zvýšení nutné, a pokud ano, tak ani o kolik," řekl agentuře Interfax prezident Národní asociace elektronického obchodu Alexandr Ivanov.

Pokud by cla byla rozdílná, snadno by se mohlo stát, že ruští klienti by na Amazonu a dalších zahraničních serverech nakupovali přes Bělorusko nebo Kazachstán. Moskva ale nevylučuje, že k jednostrannému kroku skutečně může dojít. "Naši kazašští kolegové naše návrhy opět nepodpořili. Pokud se dostaneme do slepé uličky, tak to možná budeme řešit na národní úrovni," řekla šéfka celní služby Taťjana Golendějevová.

Při pohledu z Evropské unie jsou ruské sazby mimořádně nízké. V Rusku, Kyrgyzstánu a Kazachstánu se platí clo při zásilkách s hodnotou přes tisíc eur, DPH se nevybírá. V Bělorusku je tento limit 200 eur, v Arménii 380 eur. V EU naproti tomu za balík o hodnotě větší než 22 eur zaplatíte DPH, při hodnotě nad 150 eur k DPH přichází i clo.

Podle návrhu celní správy by zboží do hodnoty 22 eur mělo být i nadále bez cla, pro balíky v hodnotě 22−150 eur by byl jednotný poplatek 15 eur a dražší zboží by stálo fixní poplatek 15 procent z hodnoty a ještě 30 procent z celní hodnoty.

Představitelé ruských internetových obchodů tento návrh vítají. Podle nich by vyrovnal jejich šance na trhu, konkurenti, kteří neplatí clo, mají totiž podstatně větší zisky. Uklidňují veřejnost, že by to nevyvolalo výrazný růst cen. "Dnes jen pět procent objednávek má hodnotu větší než 150 eur, 64 procent má dokonce menší hodnotu než 22 eur, takže se nic platit nebude. Zákazníci to skoro nepocítí," řekl deníku Rossijskaja gazeta ředitel Asociace společností v internetovém obchodu Arťom Sokolov.

Podle údajů specializované společnosti Data Insight v první polovině roku 2015 Rusové utratili v zahraničních internetových obchodech 65,05 miliardy rublů (asi 30 miliard korun). V domácích internetových obchodech to ale bylo podstatně více − 305 miliard rublů. Průměrný nákup měl hodnotu 25 eur.

Ale v zahraničí nakupuje stále více lidí. "Letos očekáváme, že do Ruska přijde 115 milionů zásilek oproti 75 milionům v loňském roce. Ale jestliže loni byla průměrná hodnota zboží 30 eur, letos to bude o pět eur méně," říká Alexandr Ivanov z oborové asociace. Celkově objem zásilek ze zahraničí bude představovat 17 procent celkového obchodu zprostředkovaného přes internet.

Související