Prezident Miloš Zeman nechce dramatizovat své vztahy s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Kdo z nich má pravdu ohledně vnímání migrační krize, se podle něj ukáže až v nejbližších letech. Zeman to uvedl v nedělním pořadu Partie televize Prima s tím, že on je razantní, zatímco předseda vlády umírněný, když se domnívá, že migrační vlna není organizovanou invazí.

"Vztahy s premiérem bych nedramatizoval a už vůbec bych to neviděl osobně. V každé demokratické společnosti existují rozdílné názory," řekl prezident. V posledních dnech se s předsedou vlády rozešel v názoru nejen na uprchlickou krizi, ale také na své vystoupení ze 17. listopadu po boku Martina Konvičky z Bloku proti islámu.

"Je to otázka nejbližších let, nikoliv měsíců, kdo z nás má pravdu. Já bych si samozřejmě přál, abych ji neměl, ale migrační krize má charakter organizované invaze," prohlásil Zeman s tím, že tato invaze je "dobře organizovaná, dobře zaplacená a jejím cílem je rozvrátit evropské struktury". Na rozdíl od Sobotky se domnívá, že mezi migrací a teroristy existuje souvislost.

Zeman také zkritizoval českou vládu za to, že se nepřipojila k žalobě Slovenska kvůli kvótám na rozdělení uprchlíků. "Narušili jsme jednotu visegrádské čtyřky. V podstatě souhlasím s tím, že jsme Slovensko podtrhli," uvedl. K zamyšlení nad změnou stanoviska ohledně žaloby v pátek vyzval vicepremiér Andrej Babiš (ANO), Sobotka ale po sobotním mimořádném zasedání vlády zopakoval, že Česko se k žalobě nepřipojí.

Prezident upozornil, že OSN odhaduje pro příští rok uprchlickou vlnu na dvojnásobnou, EU hovoří dokonce o trojnásobku. Proto Zeman bude i v příštím roce "varovat před migrační krizí jako Kassandra, která varovala před vtažením koně do bran Tróje". Podle něj jde o hrozbu, která "tady snad s výjimkou nacistické okupace ještě nikdy nebyla". Evropské kultuře prý hrozí převálcování kulturou, která není s evropskými hodnotami slučitelná. K zastavení uprchlické vlny by Zeman použil nasazení armády, nikoliv stavění plotů.

Sobotka dříve uvedl, že se prezident projevem 17. listopadu po boku představitelů extremistického Bloku proti islámu zařadil mezi populisty, kteří parazitují na obavách lidí z Islámského státu a migrační krize. Zeman podle premiéra účastí na akci legitimizoval šíření extrémní xenofobie a nenávisti.

Vztahu se Sobotkou se prezident v rozhovoru pro Primu dotkl ještě jednou, a to v souvislosti se sankcemi vůči Rusku. Podle Zemana jsou už sankce zbytečné a chtěl by, aby Česká republika tlačila na jejich zrušení. Říkal to prý Sobotkovi, který mu odpověděl pokrčením ramen. Sobotka podle prezidenta nerad chodí do konfliktů, což prý ale může být i výhoda.

S premiérem se Zeman shodl v názoru na to, že je zbytečné vyvolávat paniku ohledně terorismu. Obava před nebezpečím je podle něj rozumná, není ale namístě vzdávat se vánočních tradic.

Turecko udělalo sestřelením ruského bitevníku chybu, kritizoval Ankaru Zeman

V diskusním pořadu Zeman rovněž prohlásil, že Turecko udělalo sestřelením ruského bitevníku na hranici se Sýrií chybu. Podle něj chtělo ukázat svaly, celá věc ale ničemu neprospěje a mnohé poškodí.

Turecká armáda sestřelila ruský bitevník Su-24 v úterý u turecko-syrské hranice, neboť podle Ankary narušil turecký vzdušný prostor. Moskva však obviňuje Turky z toho, že letadlo zničili nad syrským územím. Událost zmrazila vztahy obou zemí a Rusko kvůli ní v sobotu uvalilo na Turecko sankce. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan krátce předtím prohlásil, že incidentu lituje, požadované omluvy se Moskva ale nedočkala.

Zeman si ale myslí, že Turecko váhá s důrazným zapojením se do bojů proti radikální organizaci Islámský stát, která ovládá značná území v Sýrii a v Iráku. Důvodem je prý turecká zaujatost vůči Kurdům. "Turecká animozita vůči Kurdům vede právě k tomu, že Turecko přinejmenším váhá zapojit se razantně do boje proti Islámskému státu," prohlásil Zeman.

Současně připomněl, že už v září vyzýval k vytvoření velké antiteroristické koalice. "Ono uplynulo několik měsíců a diskuse začala," řekl Zeman. Nutnost vytvořit širokou koalici proti Islámskému státu zdůraznil po listopadových teroristických útocích v Paříži, které si vyžádaly 130 obětí a stovky raněných a ke kterým se přihlásil IS, francouzský prezident Francois Hollande. Následně odletěl do Moskvy jednat o vzniku antiteroristické organizace.

Rusko na konci září nasadilo své letectvo do bojů v Sýrii, kde podporuje svého spojence v Damašku, prezidenta Bašára Asada. Ruský postup se však nelíbí právě Turecku.

Podle Zemana se Turecko nyní musí rozhodnout, na kterou stranu se přidá. Za brzdu vzniku mezinárodní koalice proti Islámskému státu ale samotné Turecko prezident nepovažuje. "Hlavní brzdou je přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN o vytvoření protiteroristických jednotek, tedy nejen platonické výzvy 'Bojujme proti Islámskému státu', ale vytvoření konkrétní ozbrojené síly, která by podle mého názoru neměla přímo okupovat území, ale daleko spíše zasahovat nervová centra Islámského státu," řekl prezident.

Zeman není nakloněn pozemním operacím, podle něj by se měla zasahovat nervová centra Islámského státu jako logistická centra nebo výcvikové tábory, a to například s využitím dronů.