Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Podle analýzy společnosti Insolcentrum vymáhali v roce 2013 věřitelé od zadlužených podnikatelů v insolvencích celkem 25 miliard korun. Zpátky se ale podařilo získat jen 2,9 miliardy korun, a polovina navíc připadla na náklady řízení. Na věřitele tak zbyla jen asi miliarda a půl, tedy šest procent.

Většina zadlužených firem, které se v Česku ocitnou v insolvenci, nemá v tu dobu už téměř žádný majetek. Návrhy na konkurz jsou totiž podávány pozdě. "Zatímco v případě osobních bankrotů dlužníci aktivně podávají návrhy na oddlužení a chtějí svou situaci řešit, u podnikatelských insolvencí se to neděje," říká Rostislav Krhut, místopředseda Krajského soudu v Ostravě.

Kde nic není, ani správce nebere

Průzkum ukázal, že v roce 2013 nedostali věřitelé zpět ani korunu v 56 procentech případů. "Beztrestně je přijímán setrvalý stav, kdy v šesti z deseti insolvenčních řízení se majetek ztrácí," říká advokátka společnosti Insolcentrum Jarmila Veselá. Odborníci také upozorňují na stále častější podvody zadlužených podnikatelů. Peníze třeba nezákonně vyvádí ven ze společnosti a falšují nebo ničí účetnictví, případně nezakládají své dokumenty do obchodního rejstříku. Skutečný majetek tak proto ani nelze dohledat a podnikatelé se o prázdném účtu svého obchodního partnera nedozvědí.

Z tisícovky má stát sotva třicet korun

Nejméně úspěšným je při vymáhání dluhů stát. V roce 2013 se mu podařilo od podnikatelů vymoct jen necelá tři procenta všech pohledávek, což je o polovinu méně, než se daří získat ostatním. Banky mají v insolvencích naopak úspěšnost 7,7 procenta, běžným živnostníkům se daří vymoct 6,3 procenta svých pohledávek.

Problémem státu je, že insolvenční návrhy sám téměř nepodává. Raději se připojí až k již vyhlášeným konkurzům. "Přitom jsou to právě finanční úřady, zdravotní pojišťovny a Česká správa sociálního zabezpečení, kdo má nejúplnější informace o tom, že někdo nemá na to, aby průběžně platil, co platit má," vysvětluje soudce Ústavního soudu a bývalý konkurzní správce David Uhlíř: "Tyto informace by proto měly využít a včas podat insolvenční návrh. Nejen ku prospěchu státu, ale i všech ostatních dlužníků," dodává.

I podnikatelé by aktivní přístup úřadů uvítali. "Samozřejmě že by pomohlo, kdyby Česká správa sociálního zabezpečení nebo pojišťovny signalizovaly včasným podáním návrhu na insolvenci, že daná firma má problémy s plněním závazků. Neplacení pojištění a daně za zaměstnance bývá totiž většinou první v řadě při finančních obtížích podnikatelů," říká Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory ČR.

Finanční úřady svůj pasivní přístup obhajují tím, že se jim insolvence nevyplatí kvůli povinné záloze. K návrhu totiž musí složit padesát tisíc korun. "Nejsme osvobozeni od placení záloh a uspokojení z insolvenčních řízení jsou tak nízká, že nás neopravňují k čerpání státních prostředků na taková řízení," řekla před časem serveru Aktuálně.cz Barbora Bubeníčková, ředitelka odboru vymáhání finančního ředitelství.

Novela pomůže

Ministerstvo spravedlnosti má snahu některé problémy insolvencí řešit. Připravilo novelu, která například rozšiřuje pravomoci resortu v oblasti dohledu nad insolvenčními správci. Soudy by pak měly v budoucnu předběžně posoudit každý insolvenční návrh, aby případně včas zjistily, že je neoprávněný a má za cíl pouze poškodit konkurenci podnikatele.

Resort také kontroluje povinně zveřejňované účetní závěrky a vyzývá podnikatele k jejich případnému doplnění. Společně s ministerstvem financí rovněž hledá způsob, jak efektivně sdílet informace a nedůsledné podnikatele trestat. Finanční úřady by pak nepoctivce mohly účinněji pokutovat.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce.

Související