Dušičky neboli Památka zesnulých jsou dnem, kdy svátečně oblečené rodiny chodí ke hrobům a vzpomínají na své mrtvé, na své rodiče, prarodiče. Bohužel jsou to právě jenom Dušičky, kdy si většina vzpomene na to, že vůbec existuje nějaký hrob jejich předků a že by bylo docela fajn tam přinést květiny.

Protože na to, se u hrobu zastavit a třeba i zavzpomínat, v průběhu roku přece nikdo nemá čas − musí stíhat porady, termíny, byznysy, služební obědy, večeře, golfy a squashe.

Buďme rádi, že existují Dušičky. Každoroční vzpomínání je to nejmenší, co můžeme udělat − ne pro nebožtíky, ale sami pro sebe.