Náklady na zavedení regulatorních opatření mohou negativně ovlivnit hospodaření finančních institucí. Regulace může také znamenat změny v jejich organizačním uspořádání. Na konferenci České bankovní asociace (ČBA) o regulaci bankovního sektoru a jejích dopadech na ekonomiku to dnes řekl guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, který reaguje na novou evropskou směrnici a ve sněmovně míří do třetího čtení, ukládá bankám, družstevním záložnám a obchodníkům s cennými papíry povinnost přispívat do Fondu pro řešení krize. Peníze v něm mají být k dispozici pro případ krizových situací. Doprovodný zákon pak kromě jiného zvyšuje informovanost klientů bank o pojištění jejich vkladů.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
Obrovskou regulatorní iniciativu ve vyspělých ekonomikách vyvolala finanční krize. Podle Singera centrální banka považuje výslednou podobu finanční regulace za obtížně předvídatelnou. Důvodem je zejména její vytváření "krok za krokem". ČNB dává přednost zdokonalování dohledu a stabilitě regulace před stálým doplňováním a častými změnami regulatorního rámce. Změny by měly být činěny až po zralém uvážení. Regulace přijímaná v EU by neměla předbíhat vývoj na mezinárodním poli, podotkl Singer.
"Případné změny regulace by neměly vést k oslabení požadavků na obezřetnost. Stávající regulace je velmi komplexní, málo přehledná, mimořádně složitá, obtížně uchopitelná a málo předvídatelná," uvedl Singer. ČNB je podle něj obecně vůči regulatorním změnám ostražitá, dává přednost málo častým a dobře promyšleným změnám před častými a složitými úpravami rámce přijímanými bez patřičného zdůvodnění.
Vlna regulací a vytvoření jednotného evropského dohledu znamenají pro ČNB nutnost posílit početní stavy expertů, zvýšit podíl na jeho financování a přizpůsobení IT systémů, upozornil guvernér.
První iniciativa na prohloubení regulace vznikla v listopadu 2008 a spočívala ve zlepšení mezinárodní spolupráce mezi regulátory, posílení mezinárodních standardů či zvýšení požadavků na uveřejňování informací. Následovala snaha posílit regulaci a dohled ratingových agentur, trhu s takzvanými OTC deriváty, hedgeových fondů, reformovat standardy odměňování, zavést ozdravné plány a plány řešení krizí, posílit ochranu spotřebitelů, vkladatelů a investorů.
Vedle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu připravuje ministerstvo financí rovněž nový zákon o spotřebitelském úvěru. Zákon má například vymezit okruh subjektů oprávněných poskytovat úvěry pro spotřebitele a stanovit podmínky pro poskytování těchto úvěrů nebankovními subjekty. Dále zavádí registr nebankovních poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů, který má vést ČNB, a zpřísňuje dosavadní úpravu jednání při poskytování a zprostředkování úvěrů pro spotřebitele.
