Před třemi lety se švédská vláda snažila přimět více Švédů k práci tím, že chtěla lidem s nízkými výdělky snížit daně. Naopak ti, kteří žili jen ze sociálních dávek, měli státu odvádět více. Konzervativní kabinet tehdy svůj návrh zdůvodňoval tím, že nejen zvýší motivaci k práci, ale také sníží příjmovou nerovnost. Nezávislá rozpočtová instituce, která ve Švédsku už osm let kouká vládě pod prsty, ale tehdy došla k opačnému závěru. "Když jsme řekli, že to naopak příjmovou nerovnost ve společnosti zvýší, vláda uznala, že je to tak, a musela tento argument přestat používat," vysvětluje švédský ekonom John Hassler, jak funguje tamní Rada pro fiskální politiku, jíž předsedá. "Snažíme se položit karty na stůl - neříkáme, jestli je navrhované řešení dobré, nebo špatné, ale co se stane, když ho prosadíte. Každé rozhodnutí má pozitivní i negativní dopady. To, jak je zvážíte, by už ale mělo být politické rozhodnutí," říká Hassler.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111