Výbušná zpráva britského listu Sunday Times a reportáž německé televize ARD o podezření z dopingu v atletice dramaticky poškodily obraz tohoto sportu. Obě média by měla za interpretaci svých zjištění nést zodpovědnost, soudí předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník. "Věřím, že právníci mezinárodní atletické federace IAAF už konají potřebné kroky," řekl Varhaník.

Jde podle něj o nepodložené spekulace, které mimo jiné znervózňují sponzory sportu na světové úrovni i těch národních.

Atletika se potýká s dopingovým skandálem. Podezřelé testy měli i Češi, tvrdí britský deník - čtěte ZDE

Sunday Times a ARD měly od informátorů dostat výsledky 12 tisíc testů od pěti tisíc závodníků z let 2001 a 2012. Abnormální hodnoty zkoumaných látek měly být zjištěny u zhruba osmi stovek atletů, převážně běžců delších tratí. Dopingoví komisaři o tom měli mlčet.

146 medailí

z olympiád a MS z let 2001–2012 mohl podle informací, které zveřejnily německá televize ARD a britský list Sunday Times, pomoci zajistit doping.

7 procent

testů českých atletů vykázalo podezřelé hodnoty zkoumaných látek v krvi. O jaký počet sportovců a o koho vlastně jde, ze zveřejněných statistik zřejmé není.

Zametači, nebo otevření?

Victor Conte z kalifornské laboratoře Balco (na přelomu milénia byla usvědčena ze spolupráce se špičkovými atlety, když jim dodávala zakázané steroidy) k tomu v rozhovoru s agenturou Reuters poznamenal: "Nepochybně se podvádí dál, sám vím o řadě případů, které federace zametla pod koberec. Z atletiky se stal byznys a jejich zájmem je si ho nekazit."

IAAF v úterý ve večerním prohlášení na svém webu uvedla, že zvěsti o dopingu nebere na lehkou váhu. Čísla, která média vynesla, ale podle IAAF neukazují vůbec nic.

Naopak atletika je údajně ze všech sportů nejdále v otevřenosti ohledně informací kolem testů a případného dopingu. "Od roku 2001 se v našem programu krevních testů posbíralo 19 tisíc vzorků, ty analyzují jak naši experti, tak k jejich zkoumání má přístup Světová antidopingová agentura," argumentuje IAAF.

"Nejde tak snadno rozporovat naměřené hodnoty testů a označovat je za doping," upozorňuje i Varhaník. A připomíná podobnou kauzu z poslední doby, kdy na základě podezřelých vzorků Mezinárodní cyklistická federace pochybovala o "čistotě" Romana Kreuzigera. "To byly desítky testů, trvalo to dva roky a nakonec se nedokázalo nic."

Boj o křeslo šéfa?

Atletické funkcionáře teď také hodně zajímá, jak se vlastně data k redaktorům ARD a Sunday Times dostala. To bude podle Varhaníka muset být vysvětleno. "Fakt, že takto světem putují citlivé zdravotní údaje tisícovek sportovců, je šokující. K tomu nám zatím IAAF neuměla dát odpověď," upozorňuje Varhaník.

Problém s nadlimitními hodnotami krevních vzorků mohou mít zřejmě i čeští atleti. Podle ARD a Sunday Times mělo nestandardní výsledky vykazovat sedm procent vzorků českých atletů. U Rusů šlo o každý třetí vzorek. "Nevím, jak to vyhodnotit a co to znamená," říká Varhaník. Jakékoliv vlastní šetření každopádně svaz podnikat nechce. Bude čekat až na kroky IAAF.

Doping je mrtev, ať žije doping - čtěte ZDE

V souvislosti s blížící se volbou nového šéfa IAAF se spekuluje o tom, zda nově vynesená dopingová podezření nějak nesouvisí se změnou vedení federace. Na předsednický post kandiduje na místo Senegalce Lamina Diacka Brit Sebastian Coe a Ukrajinec Sergej Bubka.

Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval to vidí jako jednu z příčin celé kauzy. Varhaník dodává, že navíc nejde jen o volbu prezidenta, ale výměnu v řadě orgánů federace.