Zatímco politické řešení řecké krize nabralo na obrátkách a řecký parlament schvaluje jednu reformu za druhou, řecká společnost je stále ještě na dně Egejského moře. Mezi hovory o makroekonomických ukazatelích lze snadno zapomenout na lidi a na to, co pro ně řecké ekonomické potácení znamená, píše britský deník The Telegraph.

Jihoevropskou zemi trápí padesátiprocentní nezaměstnanost mladých, odliv mozků do zahraničí, zvýšený počet depresí, infarktů i sebevražd. Problém je ale z dlouhodobého hlediska i v počtu rodících se dětí. Ačkoli je rodina pro Řeky neobyčejně důležitá, přístup k ní se proměnil.

Dva ze tří mužů pod 34 let se vrátili žít k rodičům. Založení rodiny odkládají na neurčito, do dlouhodobých vztahů se nehrnou a vyčkávají ve svých dětských pokojích na zlepšení situace. Nejde však o pohodlnost, ztráta práce je společenským stigmatem a lidé s ní ztrácí i společenský status. 

"Znám lidi, kteří se přestěhovali zpět ke svým rodičům, ale i přesto pokračují ve svém vztahu. Díky finanční úlevě mají sílu s partnerem pokračovat a časem se snad i vrátit do původních kolejí. Ale často lidé v tak krizové situaci reagují přehnaně a zbavují se všech závazků," popisuje pro HN Kostas Eikosidekas ze Soluně. Devatenáctiletý mladík svůj obor volil na jistotu – studuje turistický management a přes léto pracuje jako číšník v hotelu, aby nabral zkušenosti.

Dopad krize pociťují i už zavedené rodiny. "Lidé si často pořizují jen jedno dítě a také například spojují svatbu rovnou s křtem dítěte, aby je to vyšlo levněji," popisuje Eikosidekas, co vidí ve svém okolí. Někteří z jeho známých, kteří už mají děti, se i s nimi stěhují k rodičům a vzájemně se podporují. Řešením bývá také migrace z měst do vesnic, kde se krize tolik neprojevuje.

Menší počet dětí a čekání mladých na lepší situaci mají za následek klesající porodnost, a tak se v následujících dekádách dá očekávat i pokles řecké populace. 

Protože jsou lidé kvůli financím často ve stresu, stoupá podle britských analytiků také počet rozvodů. Krize je tedy tak vážná, že i rodina, která je pro Řeky základem dobrého života, často ustupuje stranou.

Velký vliv na řeckou společnost má migrace lidí za prací do ciziny. Podle Telegraphu už našlo práci v cizině asi 200 tisíc Řeků. Na rozdíl od migrace v 50. a 60. letech nyní nejde o manuální pracovníky, ale odcházejí zástupci inteligence. Jde o doktory, analytiky, programátory a další odborníky, kteří budou Řecku citelně chybět.

Související