Za prvé je třeba uvést, že města doplácí na svou touhu po penězích. Během minulých dvou desetiletí vodárny a kanalizace zprivatizovala nebo dlouhodobě pronajala. Dnes mají většinu trhu pod kontrolou západní koncerny Veolia, Suez, Energie AG a Aqualia. Logicky chtějí získat nazpět nejen zaplacenou cenu, ale i nějaký výnos navíc.

Ne vždy průhledné privatizace a dlouhodobé pronájmy narazily u Evropské komise, která odmítla přiklepnout dotace na modernizaci sítí a čistíren odpadních odpad. Požadované investice se tedy plně promítají do cen pro koncové zákazníky. Největší skok v cenách vodného a stočného se odehrál během let 2007 až 2013.

Dnes se ceny v jednotlivých městech výrazně liší. Například v Krnově platí za vodné a stočné jen 42 korun za kubík, v Jaroměři 48 korun (včetně DPH). Prakticky ve všech městech se cena zatím drží pod psychologickou hranicí sta korun. Ovšem ve středočeské vesničce Trnová její obyvatelé už platí více než 160 korun za kubík.

Související