Majitel Koh-i-noor: Češi chtějí všechno hned, přitom jsme na úrovni USA 30. let

Jsem podnikatel, zaměstnavatel a přednášející na Univerzitě Karlově. Ani za jednu z těchto "profesí" se nestydím, naopak. Při všech se snažím být slušný a dodržovat pravidla hry.

Přesto se setkávám s tím, že podnikatel stále znamená jistou formu nadávky. Je považován mylně a paušálně za zloděje. Ale to je kardinální nesmysl. Je tu totiž 99 procent podnikatelů - slušných lidí. Denně chodí do svých podniků, budují je a riskují celý svůj majetek pro budoucnost svou i svých zaměstnanců.

Není jednoduché každý den usínat s faktem, že každý měsíc musíte bezpodmínečně vydělat na platy "svých" lidí. Tato podnikatelská většina nic neukradla, nic nevytunelovala.

Máme drtivou většinu vlastnictví v soukromých rukou a stát i společnost funguje. Máme se lépe než většina světa. Jenže Češi jsou věčně nespokojení. Všechno chtějí hned. Přitom nyní jsme na sklonku etapy, ve které byla Amerika ve 30. letech minulého století a Německo na přelomu 40. a 50. let - v době takzvaného Gründer kapitalismu.

USA ovládal Al Capone a prohibice, Německo šmelina a obchod s lístky na jídlo. A střílelo se. Vše bylo daleko horší než to, co se děje teď tady. Jsme teprve 25 let po revoluci, pomalu končíme onu etapu a šmelináři jsou zavíráni, lidé, kteří netvoří hodnoty, obviňováni, vytěsňováni na okraj společnosti, ti "takzvaní podnikatelé" ostrakizováni.

Situace se lepší. Justice funguje efektivněji. Jen jsme potřebovali čas. Nic není okamžitě. Ale přestaňme si stěžovat: máme se lépe než 95 procent obyvatel naší planety. Ano, srovnávejme se se státy, které se mají lépe. To je správné. Buďme rádi, že máme "sousedy", kteří nás táhnou kupředu. Snažme se je kopírovat. Ale nezapomeňme, že mají 40 let náskok.

Čtyřicet let, které jsme byli nuceni prožít v totalitě. Vadí mi, že tu jsou zločiny komunismu relativizovány. Když se ptáte, co lidé považují za největší zločiny, vzpomínají jen pár let zpátky. Přitom největší zločin naší země je rok 1948.

Doba, kdy spolu s proletariátem i lůza společnosti vzala do rukou zbraně a popravovala majitele gruntů a továren. Ty, kdo tady po generace a staletí budovali svůj majetek, domov, stát. Bohužel o dvě dekády později nevyšel pokus o obrodu v období Pražského jara, kdy ještě byla šance vše zachránit. Ti, kteří v osmačtyřicátém o všechno přišli, byli totiž ještě schopni předat svým potomkům zkušenosti. Jak se starat o majetek, rozmnožit ho, aby se měli lépe, včetně celé země.

Teď se to teprve znovu učíme. A zatím jsme na to měli jen těch 25 let. Něco bořit je totiž mnohonásobně jednodušší než něco tvořit. I Mojžíš musel vodit lid dvě generace pouští, až ta třetí byla schopna žít bez otroctví. Je to otázka mentality a přístupu. Byl bych rád, aby podnikatel nebyl vykořisťovatel, ale chlebodárce. Tak, jak to je v civilizovaném světě normální.

Profil Vlastislava Břízy a 19 dalších významných českých podnikatelů najdete ve speciálu Ekonomu z edice Fenomén Příběhy úspěchu, který je v prodeji od 4. června.