Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

V loňském roce Malta oslavila 50 let samostatnosti. Přestože dějiny maltské civilizace jsou jedny z nejstarších v Evropě a pravěcí obyvatelé zde stavěli své megalitické chrámy již tři a půl tisíce let před Kristem, maličký ostrov s mimořádně strategickým postavením byl vždy v hledáčku mocných říší Středozemního moře. Na Maltě se tudíž vystřídali Féničané, Kartaginci, Římané, Normané, Arabové či Francouzi.

Stabilitu Maltě přinesli až Britové, díky nimž se ostrov proměnil v jakousi malou Anglii u afrických břehů. Jezdí se tu vlevo, mluví anglicky a všechno perfektně funguje.

Pestré dějiny Malty se odrážejí také na její bohaté kuchyni. Přestože je Malta ostrovem, národním jídlem je zde králík, který se obvykle servíruje ve dvou chodech.

Nejdříve se podává pasta s králičími vnitřnostmi a omáčkou, poté následuje pečené králičí maso se zeleninou. Velmi rozšířené jsou na Maltě také arabské mezze, tedy sestava drobných arabských předkrmů, oblíbené jsou slavné sicilské rýžové koule arancini, plněné buď sýrem, nebo masem.

Vyhlášený je také místní sýr gbejna, přírodní ovčí sýr, který se připravuje v několika variantách s bylinkami či paprikou. Suší se přímo na slunci a jednou z oblíbených úprav je grilování. Velmi dobrou pověst má také v Česku neznámé maltské víno, za ochutnání stojí hlavně vína z vinařství Marsovin. Zvláštní sběratelskou edici představuje víno s názvem 1919, kde se na vinětě každý rok střídají díla moderních maltských umělců.

S Maltou je spojena jedna zajímavá historická hádanka. V době, kdy ještě nestála žádná z egyptských pyramid, přistál na Maltě tajemný národ, který zde během několika století vystavěl tři desítky obrovských kamenných chrámů zasvěcených bohyni plodnosti.

Některé chrámy měly rozměry poloviny fotbalového hřiště, přičemž největší kamenné kvádry vážily až 50 tun. Zajímavé ovšem je, že archeologové nemají žádné zprávy o stavitelích těchto chrámů, neboť nenašli ani jejich domy či pohřebiště. Pouze v jednom z chrámů bylo nalezeno několik tisíc koster, ovšem výhradně mužských. A aby byla historická hádanka ještě posílena, jak záhadně stavitelé chrámů přišli, stejně záhadně také v polovině třetího tisíciletí před Kristem zmizeli.

Jedna z "divočejších" teorií mluví o Maltě jako o zbytku bájné Atlantidy, zatímco seriózní historici jen krčí rameny. Teorií je mnoho, ale žádná z nich nezískala výraznější vědeckou podporu. Megalitické chrámy jsou samozřejmě zpřístupněny veřejnosti a jsou na seznamu památek světového dědictví UNESCO.

Související