V poslední době všichni voláme po otevřené společnosti, otevřenosti ministerstev, úřadů a vlád. Co se ale pod onou otevřeností vlastně skrývá? Můžeme ji chápat jako snahu o upřímnost, transparentnost a snazší zapojení veřejnosti do kontroly nad aktivitami veřejné správy a také jako možnost spolupodílet se na zlepšování jejího fungování. Neoddělitelnou součástí této snahy o "upřímnost" je schopnost úřadů poskytovat veřejnosti data o výsledcích, ale i o průběhu vykonávaných procesů a poskytovaných službách. Význam otevřených dat stoupá s tím, jak digitalizace, informační a komunikační technologie, internet a mobilní aplikace stále více prorůstají do rutinních činností každého z nás.

Například: dnes si asi nedovedeme představit, že bychom do zapadlé vesničky v Orlických horách dojeli jinak než za pomoci GPS navigace. Rutinní naťukání cílové destinace do našeho smartphonu by ale nebylo možné, kdyby v roce 2000 nedošlo k otevření přesných dat z původně vojenského systému družicové navigace GPS pro civilní účely.

Jenže k tomu, aby úřady poskytovaná data byla opravdu daty otevřenými, musí splňovat řadu podmínek. Zejména úplnost, snadnou dostupnost v prostředí internetu běžnými informačními a komunikačními technologiemi, strojovou čitelnost a dodržení formátů dat a standardů, jež jsou dobře zpracovatelné a mohou být bezplatně využitelné bez nutnosti nakupovat specifický software. Podstatnou vlastností otevřených dat je i zpřístupnění údajů za jasně definovaných podmínek užití, které by měly poskytovat uživatelům dat jistotu, že je mohou libovolně použít pro nekomerční i komerční účely. A v neposlední řadě by měla být otevřená data k dispozici bezplatně nebo s vynaložením minima možných nákladů na jejich získání.

Otevřená data veřejné správy přinášejí do našeho vnímání úřadů výraznou změnu. Začínáme mít on-line přístup například k rozpočtům, veřejným zakázkám, smlouvám, fakturám, statistikám, výsledkům voleb. Většina běžných uživatelů ale v otevřených datech neumí jen tak číst. Nad otevřenými daty je proto třeba vytvářet aplikace, díky kterým se v nich zorientuje i průměrný uživatel chytrých telefonů. Právě v tom spočívá téměř neomezený komerční potenciál otevřených dat. Umožňují vznik nových podnikatelských a pracovních příležitostí, zlepšení služeb a produktů. Podle některých zahraničních studií se potenciální přínosy otevřených dat v rámci EU odhadují v řádech desítek miliard eur ročně. Dobrým příkladem může být zveřejnění jízdních řádů v Londýně ve formátu otevřených dat, které umožnilo vznik stovkám mobilních a webových aplikací. V konečném důsledku město ušetřilo za tisk papírových jízdních řádů a vývoj vlastní aplikace.

Na světě se aktivitami kolem otevřených dat zabývá řada zemí, nejvýrazněji již zmíněná Británie a pak USA založením mezinárodní iniciativy Partnerství pro otevřené vládnutí (OGP). Česko přistoupilo k OGP v září 2011. Šíření myšlenky otevřených dat se věnuje i Fórum pro otevřená data. Výrazné výsledky se dostavily až v letošním roce. V dubnu zprovoznilo ministerstvo vnitra (ve spolupráci s VŠE) Národní katalog otevřených dat, který umožní uživatelům snazší vyhledávání otevřených dat publikovaných veřejnou správou ČR. Většina těchto dat stále čeká na vývojáře aplikací, kteří v nich ucítí byznys příležitost. A pomohou je zpřístupnit i běžným uživatelům.