Budoucnost "bez papíru" hlásal podtitul konference Information Security & eArchiving Conference, kterou na konci dubna pořádala společnost Sefira. Tématem jejího třetího ročníku byla problematika světa elektronických dokumentů. Elektronická komunikace a dokumentace si totiž pro svoji rychlost a efektivitu získaly velké množství příznivců nejen ze soukromé a byznysové sféry, ale i z řad konzervativních státních a finančních institucí. S růstem jejich významu ovšem rostou i obavy, jak zabezpečit jejich důvěryhodnost.

"Typický přístup v dnešních organizacích je takový, že uvnitř společnosti máme informace v elektronické podobě, ale jakmile je šíříme mezi své vnější partnery, tak je vytiskneme, podepíšeme a odešleme. Podstatné záležitosti jako smlouvy vždy vyžadujeme v listinné podobě. Musíme se ale oprostit od toho, že papír vidíme, tudíž mu věříme. Když se nám do rukou dostane nějaký dokument, nemá mě zajímat, zda je to originál, ale že tomu dokumentu mohu důvěřovat," řekl na konferenci Petr Dolejší, Senior Bussiness Consultant ve společnosti Sefira.

Směr uvažování jednotlivců, ale i přístupu státní sféry a ostatních veřejných institucí by měla změnit na půdě členských států vzniklá iniciativa Digital agenda for Europe. Ta do roku 2020 slibuje "bezpapírovou" Evropu.

"Strategie Evropa 2020 má upozornit na to, jak bychom mohli dělat věci lépe a co všechno je možné při práci s elektronickými dokumenty. Jelikož informace už vznikají v nějakých systémech v digitální podobě, hledejme cesty, abychom vytvořili dokumenty, které budou mít váhu jejich papírových protějšků. K tomu je zapotřebí mezinárodně uznávaných pravidel elektronického podepisování nebo využití biometrických charakteristik, digitalizace i archivace dokumentů," dodal Dolejší.

Hrozby a rizika dnešních elektronických dokumentů popsal hned v úvodu konference náměstek ministra vnitra Robert Piffl. Jejich verifikace a identifikace je podle něj opředena řadou nepravdivých mýtů. Za velký problém potom považuje i jejich přeshraniční uznávání. "V okamžiku, kdy chceme pracovat s elektronickými dokumenty, pociťujeme velkou právní nejistotu," konstatoval.

Situaci by měla vyřešit zmíněná iniciativa, která stanovuje nová pravidla a rámce pro zacházení s digitálními dokumenty, elektronickými podpisy a způsoby jejich doručování, uznávání a identifikace.

"Nařízení eIDAS také k 30. červnu 2016 ruší směrnici 1999/93/ES, na základě které byly napříč Evropou založeny různé lokální právní předpisy pro elektronické podpisy, značky, časová razítka, elektronické pečetě a další. Od 1. července 2016 proto vstupují v účinnost pravidla nová. Už nebude prostor k tomu, dohadovat se, co ještě je a už není elektronický podpis," upozornil Piffl.

Světlé zítřky euroobčanů

Nařízení dále zvýší důvěryhodnost elektronických transakcí na vnitřním trhu tím, že poskytne společný základ pro bezpečnou elektronickou komunikaci mezi občany, podniky a orgány veřejné moci, čímž posílí efektivnost veřejných a soukromých on-line služeb, elektronického podnikání a elektronického obchodu v unii.

Odstraní i stávající překážky přeshraničního využívání prostředků pro elektronickou identifikaci, které se v členských státech používají k autentizaci, alespoň pro účely veřejných služeb. "Nebude pro vás problém podat daňové přiznání na český finanční úřad z pohodlí vašeho londýnského bytu," komentoval princip eIDAS Piffl. V podstatě bude mít občan členského státu vytvořenu euroidentitu a při komunikaci s veřejnými orgány bude smět využívat obdobu českých datových schránek.

Zcela nově nařízení zavádí i autentizaci webových stránek. Web institucí bude mít po 1. červenci 2016 značku důvěry. Díky ní bude mít návštěvník jistotu, že se nachází například na oficiálních stránkách finanční správy.

Nově nebudou moci fyzické osoby užívat elektronickou značku, ta bude nařízením zrušena a nahrazena kvalifikovaným elektronickým podpisem.

Elektronické pečetě pak zaručí právní integritu právnických osob. "Pokud například na webu narazíte na závazné obchodní podmínky nebo ceník opatřený elektronickou pečetí, budete mít jistotu, že jsou to dokumenty, které vystavila daná společnost," vysvětlil Piffl.

Otázkou bezpečnosti elektronických dokumentů se zabývá i resort zemědělství, za který na konferenci hovořil náměstek ministra pro ekonomiku a informační technologie Zdeněk Adamec. "Ročně vyplácíme na zemědělských dotacích více než 40 miliard korun. Musíme proto identifikovat, kde máme svá kritická data a kdo všechno k nim má přístup. Oblast ICT a její bezpečnost je pro nás jednou z priorit. Dle našeho hrubého odhadu investujeme do této oblasti za celý resort zemědělství kolem tří miliard korun ročně," dodal.