O elektronické evidenci tržeb nakonec rozhodnou kupecké počty

Andrej Babiš a jeho lidé mluví o deseti až 12 miliardách, šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček je podstatně opatrnější a prezident NKÚ Miloslav Kala, který to jednou bude celé kontrolovat, naznačuje, že to bude jen někde mezi třemi a čtyřmi miliardami.

Pokud má pravdu Babiš, jde o dobrý plán, pokud Kala, tak se jedná o mnoho povyku pro nic.

O mnoho jasnější to není ani politicky. Ve vzorovém Chorvatsku to zaváděla socialistická vláda, zde je to věc hlavně ANO 2011, které se hlásí k pravici a těší se podpoře řady podnikatelů. Proti jsou ovšem TOP 09 a ODS, které se obě k podpoře byznysu hlásí také.

Vládní koalice se zdá pevná, avšak proti tržbám ještě mohou rebelovat lidovci, kteří se už s přihlédnutím k tomu, že většina jejich voličů je v důchodovém věku a nemusí mít pro internetové hrátky pochopení, mohou znovu zasazovat o zájmy drobných podnikatelů. Ti o on-line evidenci z existenčních důvodů v žádném případě nestojí.

Nakonec i ČSSD může mít problémy věrohodně vysvětlit, že na jedné straně podporuje podřízení těch malých téměř orwellovské kontrole, zatímco jen přihlíží, že velcí hráči (a jedním z nich je Babišův Agrofert) si své finanční zájmy za pomoci týmů daňových poradců ohlídají.

Nejméně nejasností je naopak v tom, jak by celý systém jednou měl fungovat. Do elektronické evidence se mají zapojit jen ti, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou, šeky a stravenkami. Ostatní, kteří inkasují bezhotovostně, tedy přímým převodem z účtu na účet, zůstanou mimo.

A drobní podnikatelé, například živnostníci, nejsou podle ministra Andreje Babiše na pořadu dne. Od elektronické evidence zůstane osvobozen "nahodilý příjem" a finanční úřady mají také za tisíc korun závazně posuzovat, zda o takové podnikání jde, či nikoliv.

Pokud jde o nezbytná technické zařízení, nebudou se vyžadovat žádné certifikované systémy typu dříve zvažovaných registračních pokladen. Postačí například mobil s tiskárnou, aby bylo možné hned při prodeji odeslat informace úřadům přes internet a vytisknout složenku.

Zmizela také povinnost zákazníka převzít účtenku a zmírnily se navrhované postihy chybujících podnikatelů, přičemž uzavření provozovny či pozastavení výkonu činnosti je nově pokládáno za předběžné opatření do doby zjednání nápravy. "Chceme dát jasně najevo, že není cílem finanční správy poškodit poplatníkům jejich podnikání," říká k tomu náměstkyně pro daně Simona Hornochová.

Ministerstvo financí navíc počítá s peněžní kompenzací za pořízení nezbytné techniky - s jednorázovou slevou ve výši 5000 korun pro všechny plátce daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikne povinnost evidovat tržby.

Zákon bude sice napsán, jako by měl mít plošnou účinnost, ale zprvu - zřejmě od počátku příštího roku - dopadne jen na ubytovací a stravovací služby, velkoobchod a maloobchod. Na další sektory by se měl rozšiřovat až v návaznosti na výsledky rizikové analýzy finanční správy.

Na druhou stranu resort připomíná, že v Chorvatsku jde o opatření, které podporuje 93 procent občanů.