Muslimové budou do roku 2050 tvořit desetinu evropské populace a celosvětově do roku 2070 počtem předčí křesťany. Ve své nové studii o demografickém vývoji to předpověděla americká agentura Pew Research Center.

Ze studie vyplývá, že náboženská orientace světa se postupem času mění, přičemž významnou roli hraje především rozdíl v porodnosti různých náboženských skupin a migrace. Zamíchat karty však dokážou i jednotlivci, kteří celosvětově z různých důvodů konvertují na jinou víru.

Následující čtyři desetiletí křesťané zůstanou největší náboženskou skupinou. Nejrychleji ze všech náboženství se však bude rozrůstat islám. Počet věřících v obou skupinách díky tomu bude do roku 2050 poprvé v historii téměř totožný.

"Na muslimské ženy připadá v průměru 3,1 dítěte, což je nejvíc ve srovnání se všemi ostatními náboženskými komunitami," sdělil autor studie Conrad Hackett. S 2,7 dítěte jsou křesťanky na druhém místě a na třetím hinduistky s 2,4 dítěte.

Projected Annual Growth Rate of Country Populations, 2010-2050

Studie také předpovídá, že do roku 2050 budou muslimové druhou nejpočetnější náboženskou komunitou v USA, jíž jsou nyní židé. Zatímco v roce 2010 tvořili vyznavači křesťanství tři čtvrtiny amerického obyvatelstva, v roce 2050 to budou jenom dvě třetiny.

Odhaduje se, že do roku 2050 ubude v Evropě 100 milionů křesťanů. Zároveň budou čtyři z desíti křesťanů světa žít v subsaharské Africe.

"Dá se očekávat, že v Evropě do roku 2050 vzroste muslimská populace, která v roce 2010 činila 5,9 procenta, na 10,2 procenta. V potaz jsme brali migraci a další fakta demografického vývoje jako porodnost a věk. Při odečtení vlivu migrace by do stanovené doby muslimové v Evropě tvořili 8,4 procenta populace," sdělil Hackett.

Poroste také židovská a hinduistická populace. Buddhistů přitom bude v roce 2050 podobný počet jako v roce 2010.

Celosvětově naopak ubude ateistů, agnostiků a dalších lidí, kteří nevyznávají žádné náboženství. A to i přesto, že v některých zemích jako USA či Francii se jejich počet bude zvyšovat.