Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Až na to, že setrvale je zde ze všech zemí nejen v rámci EU nejnižší zájem o to, rozjet cokoli svého. A to bez ohledu na podporu začínajícím podnikatelům, dotace malým podnikům, grantům pro start-upy.

Příčinou skutečně není ani lenost, ani malý potenciál. Bezpochyby se však do (ne)zájmu o podnikání promítá přístup státu. Ten by rád, aby všichni byli podnikaví, inovativní a byznysoví, současně si však jeho představitelé-politici o podnikatelích (těch malých, ty velké preferuje a podporuje) myslí, že neplatí daně, podvádějí na odvodech na sociálním i zdravotním pojištění.

Pár let stará slova o parazitech z úst nynějšího ministra průmyslu Jana Mládka, současná vyjádření o tom, že odvody na zdravotnictví nepokryjí následnou péči o živnostníky od premiéra Bohuslava Sobotky či hlavního odboráře Josefa Středuly a konečně verbálně opakovaná snaha nastolit "férové prostředí pro všechny" Andreje Babiše jsou jen vyjádřením frustrace politiků ze skutečně nezávislého a možná i nekontrolovaného či nekontrolovatelného podnikání.

Jedno řešení pro všechny?

Frustrace, která se promítla i do rychlosti, s níž je prý potřeba okamžitě zavést elektronickou evidenci tržeb pro všechny včetně živnostníků, která vše vyřeší a výrazně zlepší výběr daní. Vznikl návrh zákona, jejž ministerstvo rozeslalo k připomínkám v první polovině února.

Od té doby se zdá, že resort nedělá nic jiného, než vyvrací "poplašné" zprávy, které prý se skutečností po zavedení nového systému nemají nic společného. Nejprve tak vznikl text "Deset odpovědí Andreje Babiše", který všechny ujistil, že rozhodně nepůjde o další administrativu nebo dodatečný náklad (nový terminál, případně nákup, software, licence atd. se nepočítají) a že když budou postupně všichni vystavovat účtenky, dojde nejen k růstu státních příjmů, ale hlavně k morální obrodě podnikatelského stavu, protože podnikatelé budou už jen poctiví.

O pár dní později a po několika nových informacích navíc ministerstvo poslalo na všechny strany materiál s názvem "7 největších pověr o elektronické evidenci tržeb", kde velmi důkladně vyvrací všechno, co si doposud nikdo nemyslel.

Zatím tak zůstává jedinou skutečnou otázkou, na koho všeho se to bude doopravdy vztahovat. To, že bezpochyby půjde o hotely, restaurace a maloobchod, je prý jisté, protože jde údajně o segment, který vykazuje značnou rezistenci k placení jakýchkoli daní.

A pak jsou tady řemeslníci, kadeřnice a další profese, o něž původně mělo jít nejvíce, ale po zásadních připomínkách všech možných svazů se na ně prý evidence vztahovat nebude. Nebo... v materiálu ministerstva financí pod bodem 5 stojí: Není pravda, že EET (elektronická evidence tržeb) se bude týkat všech firem a živnostníků. Za tímto jasným stanoviskem ovšem následuje věta: A už vůbec ne všech naráz. Takže na koho se doopravdy bude evidence vztahovat?

Jistota za pár set milionů

V kontextu toho všeho zatím zbývá jediná jistota: stát či spíše ministerstvo financí hodlá investovat zhruba 300 až 350 milionů korun do nákupu softwaru, který má zabezpečit hladký chod evidence tržeb, a dalších 250 milionů každoročně na to, aby skutečně fungoval. A to vše na kontrolu zhruba 300 tisíc drobných podnikatelů, což vychází v prvním roce na zhruba 1200 korun na jednoho podnikatele a "udržovací" roční poplatek ve výši osmi stovek v dalších letech (to vše v ideálním případě, že stát uhlídá cenu systému, což se zatím nikdy nepovedlo). A k tomu je ovšem nutné připočíst náklady jednotlivých firem, které podle resortu sice nevzniknou, v praxi ale ano.

Pokud chce stát skutečně vybírat daně od všech, ať zavede minimální daň či poplatek za registraci firmy/živnosti (odečitatelný od zaplacené daně). Pokud by ale chtěl doopravdy podpořit podnikání, ve skutečnosti stačí málo: chvíli nedělat nic, stabilizovat podnikatelské prostředí alespoň na pár let. Jenže to je v zemi, která změnila daňový systém v posledních 25 letech více než 200krát, evidentně podstatně těžší než daňová kreativita. Protože ta je nakonec jediný typ podnikání, kterému se v Česku skutečně daří. Ať už ze strany státu či daňových (ne)plátců.

Související