Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve středu zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,4 procenta. Dosud zemím platícím eurem předpovídala růst 1,1 procenta. Na příští rok očekává zrychlení růstu na dvě procenta, což představuje rovněž zlepšení o 0,3 procentního bodu proti předchozímu, listopadovému výhledu. Organizace prognózu zveřejnila na svých webových stránkách.

Odhad letošního růstu pro celou OECD, což je skupina zemí reprezentujících zhruba 70 procent světové ekonomiky, organizace zvýšila o 0,1 procentního bodu na rovná čtyři procenta. V příštím roce by měl růst dosáhnout 4,3 procenta. Sledovaná skupina zahrnuje kromě eurozóny i Spojené státy, Japonsko, Británii, Kanadu, Čínu, Indii a Brazílii.

Expanzi předních světových ekonomik podporují nízké ceny ropy a uvolněná měnová politika. Tempo hospodářského růstu však podle OECD zůstává příliš slabé k "obnově a aktivaci" trhů práce. Organizace rovněž upozornila, že mimořádně slabá inflace a nízké úrokové sazby vytvářejí rostoucí hrozbu finanční nestability.

"Nižší ceny ropy a rozsáhlé uvolňování měnové politiky přivedly světovou ekonomiku k obratu," uvedla hlavní ekonomka OECD Catherine Mannová. "Nevznikl tu však prostor k nečinnosti, protože nadměrná závislost na samotné měnové politice posiluje finanční rizika," dodala.

Mannová vyzvala vlády k vyváženější hospodářské politice, která by k zajištění udržitelného hospodářského růstu a ke zlepšení stavu veřejných financí kromě měnové politiky plně využívala i rozpočtové a strukturální reformy.