Pokud se na to přijde, zkrátka to doplatím. Pojmout daňovou "optimalizaci" tímto způsobem sice vypadá lákavě, po jejím odhalení ale všechno probíhá zcela jinak, než si řada podnikatelů myslí. Kvůli následným pokutám se toto počínání nejen pořádně prodraží, ale v případě částek nad 50 tisíc korun mnohdy končívá daleko hůře.

V případě jednotlivých podnikatelů třeba i desetiletým vězením, u firem pak od roku 2012 také jejich úplným zrušením či peněžitým trestem. Absolutní "trest smrti" už právě za tento prohřešek postihl minimálně jednu firmu. Loni si jej od benešovského soudu vyslechla společnost Lax Prag.

Několik dalších společností pak muselo zaplatit peněžité tresty v řádu desítek tisíc korun. Přesná data sice v současnosti chybějí, z dosud zveřejněných čísel je ale jasné, že postih firem stále narůstá. A daňové delikty, spočívající v krácení nebo neodvedení daně, jsou stíhány nejčastěji.

Jde přitom o obecně platný trend, který je viditelný i v zahraničí. Daňové podvody, podobně jako zneužívání dotací či trestné činy spojené s poškozováním finančních zájmů EU, bývají vedle prohřešků proti životnímu prostředí řešeny policií a soudy na prvních místech.

"Dokázat hrátky s čísly je ale jednodušší než prokázat například znečištění životního prostředí," říká expert na trestní odpovědnost firem Lukáš Bohuslav, který působí na katedře trestního práva pražské právnické fakulty.

"Nesmíme zapomínat ani na to, že právnické osoby mohou být postihovány i v tomto směru pouze pro jednání, kterého se dopustily až po účinnosti citovaného zákona, takže trestní následky pro ně mohou nastat až s delším zpožděním," dodává advokát Jan Vidrna, který pracuje pro kancelář Dáňa, Pergl a partneři.

Za daňové delikty je přitom možné souběžně postihnout jak fyzickou, tak i právnickou osobu. Za jediný případ krácení daně tak může být odsouzen jak manažer - například finanční ředitel firmy, který o celé věci rozhodne -, tak i přímo společnost, pro kterou pracuje.

Přiznat se je nutné včas

Zatímco v případě trestného činu "krácení daně" platí všechno výše popsané stoprocentně, u trestného činu "neodvedení daně" třeba za zaměstnance nabízí zákon ještě poměrně dlouhý čas na nápravu. Daň je totiž možné zpětně uhradit až do doby, než začne soud prvního stupně vyhlašovat rozsudek.

"Zákonodárce tím dal přednost úhradě těchto dávek před potrestáním pachatele a nevadí mu, že k této úhradě došlo pod hrozbou bezprostředního trestu," říká Jan Vidrna. Podle něho lze do jisté míry pochopit i názor, že neodvádění pojistného za zaměstnance může počkat, protože peníze jsou aktuálně potřebné na něco jiného. "Koneckonců se to potom včas doplatí, a tím je to vyřízené," říká Vidrna.

Horší podle něho bývají následky zkrácení daně způsobené třeba manipulací s fakturami či neuváděním hotovostních příjmů v účetnictví. I v těchto případech je sice možné vyvinit se doplacením daně, musí k tomu však dojít daleko dříve. Je nutné, aby se tak stalo ještě před jakýmkoli zásahem veřejné sféry, tedy například i před začátkem daňové kontroly.

"Přes určité opačné stanovisko Ústavního soudu z roku 2009 konstantní judikatura Nejvyššího soudu ČR chápe tento pojem velmi striktně, takže zcela odmítá vyvinit pachatele, který se dopouští daňového podvodu a snaží se o nápravu teprve ve chvíli, kdy se na to přijde," popisuje Jan Vidrna. Pravidla tak nejsou "uživatelsky" příliš komfortní. Podnikatel se může dostat do problémů zejména ve chvíli, kdy daň špatně spočítá a pošle finančnímu úřadu nižší částku.

"Měli bychom se zamyslet nad délkou promlčecích lhůt. Třeba při zkrácení daně o pět milionů korun jde o patnáct let, což je opravdu neúměrně dlouhá doba na to, aby daňový subjekt, i kdyby chtěl, svoji daňovou povinnost zpětně spočítal správně," říká advokát Ondřej Trubač.

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce