Levná ropa sráží americké těžaře. Na obzoru jsou bankroty

Benzin po letech zlevnil pod 30 korun za litr. Zatímco (nejen) čeští motoristé se mohou při pohledu na k zemi se řítící křivku cen ropy radovat, po celém světě začíná levné černé zlato páchat stále více škod. Ceny pod 50 dolary za barel se totiž začínají neblaze podepisovat na hospodaření těžařských firem i celých států, pro něž je příjem z prodeje ropy životně důležitým zdrojem státních financí.

Dramatický propad - jen v loňském roce více než 50procentní - má na svědomí hned několik faktorů. Nejdůležitějším z nich je nadprodukce. S rozšířením těžby ropy z břidličných písků ve Spojených státech a Kanadě i s vyšší produkcí dalších států, které roztočily kohoutky ještě při cenách překračujících 100 dolarů za barel, se v loňském roce najednou na trzích začal projevovat přebytek důležité suroviny.

V časech ekonomické hojnosti by se zřejmě našlo i přesto kupců dost. Dnešní makroekonomická čísla ale ukazují něco jiného: svět se ještě stále úplně neotřepal z recese a růst jednotlivých ekonomik (i přes mírné zlepšení) zaostává za předkrizovými lety. Pomalejší růst zároveň znamená nižší poptávku po ropě a dalších surovinách ve stavebnictví nebo průmyslu. Ostatně, jen o málo menší propady cen kvůli tomu loni prodělaly další komodity, například železná ruda, zemní plyn nebo uhlí. Vůbec nejhorší dopady na trh ropy má z tohoto pohledu čínská poptávka. A ta kvůli zpomalení říše středu zaostává za očekáváními z první poloviny loňského roku.

Důležitým faktorem ovlivňujícím cenu ropy jsou také geopolitické války ropných mocností. Zatímco ropa v Perském zálivu se dá těžit s náklady mezi 20 až 40 dolary za barel, kanadské a americké písky vyžadují mnohem dražší těžbu: za více než 70 dolarů. Výsledek je logický: americkým firmám se těžba za současných cen přestává vyplácet. A právě to je situace, které chtěly bohaté ropné mocnosti ze Zálivu dosáhnout, když loni na podzim odmítly na jednání OPEC omezit svoji produkci. Šejkové spoléhají na to, že když udrží ceny nízko dostatečně dlouhou dobu, jejich severoamerická konkurence vykrvácí.

První dopady na firemní sektor v USA se už projevují. Zadlužené těžařské firmy se dostávají do problémů, přicházejí i první bankroty a klesá počet nově otevřených vrtů. Pokud bude pokles cen pokračovat, vlna krachů se bude rozlévat dále. Opačný pohyb cen černého zlata by ale zároveň mohl představovat zajímavou příležitost k výdělku.

"Obava o ekonomické zdraví amerických těžařských firem a jejich schopnost splácet dluhy způsobila, že výkonnost dluhopisů s vysokým výnosem byla v roce 2014 nižší v porovnání s roky předchozími - v USA je 17 procent všech bondů s vysokým výnosem nějak navázáno na těžbu ropy. Pokud by letos došlo k návratu k hodnotám kolem 60 dolarů, mohly by zmíněné dluhopisy dosáhnout v roce 2015 velmi zajímavého zhodnocení," tvrdí portfolio manažer společnosti BH Securities Leoš Jirman.

Nepříliš úspěšný rok má za sebou také další oblíbená komodita: zlato. Ta od svého pádu z hodnot blížících se 2000 dolarů za troyskou unci tři roky vytrvale kolísá a dokazuje pověst nevyzpytatelného aktiva. Přesto letos v polovině ledna zlato zažilo jeden výrazný růst, a to po oznámení švýcarské centrální banky o ukončení intervencí za slabý frank: panika nahnala nakrátko investory do zlatého bezpečného přístavu.

S uklidňováním ale cena opět začala klesat, aniž by pokořila 1300dolarovou metu. Pokud letos nedojde k žádné dramatické události ve světové ekonomice, dramatický růst cen zlata nejspíše ani nepřijde.

- Jaký vliv bude mít konec kvantitativního uvolňování v USA a jeho začátek v Evropě na investice v letošním roce?

- Jak ovlivní ceny akcií?

- A proč se vyplatí investovat do firem namísto do akcií?

Odpovědi najdete v investičním speciálu v aktuálním čísle týdeníku Ekonom. Objednat si jej můžete i přes SMS. V elektronické podobě je k dostání i na iPadu a iPhonu a tabletu Samsung.