Ekonom přes SMS

Pošlete do úterý 22:00 SMS ve tvaru: EKONOM JMENO PRIJMENI ULICE CP OBEC PSC na číslo 90211 a časopis Ekonom Vám doručíme až domů. Více zde.

Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 49 Kč vč. DPH. Službu technicky zajišťuje ATS Praha.

Samotné Česko se může těšit na zvýšený příliv peněz, ostřejší boj o finance a na vědecké ambasadory v USA a v Izraeli.

V posledních letech v Česku vyrostlo téměř padesát nových vědeckých center. Ale celkové množství peněz na vědu se zvýší pouze nepatrně: vzroste z loňských 26,6 miliard na letošní 26,9 miliard, byť se původně pro rok 2015 počítalo s částkou blízkou 30 miliardám. Ministr financí Andrej Babiš však dovolil navýšení rozpočtu jen o 300 milionů.

Boj o peníze na vědu se tak vyostří. Nyní se začne ukazovat, zda jsou nové laboratoře schopné vydělat si na svůj chod. Výzkumníci z tradičních institucí - z Akademie věd a vysokých škol – zase s obavami sledují, kolik peněz z omezeného koláče nováčci ukousnou. Dost peněz pro všechny asi nebude.

Navíc je rok 2015 klíčový pro naplánování čerpání nových evropských fondů určených na vědu. Na peníze by si nyní mohly ve větší míře sáhnout i pražské instituce. Zatím ale Česko nemá pro období 2014 až 2020 schválen žádný z operačních programů. A mohlo by se stát, že kvůli vyčkávání budeme opět bojovat se zpožděním a horko těžko dohánět termíny.

Česko by se také podle vicepremiréra pro vědu Pavla Bělobrádka mělo více inspirovat v cizině a navázat s ní užší kontakty. Proto se má tým zaměstnanců českého velvyslanectví v Tel Avivu rozrůst o vědeckého ambasadora. Komunikoval by s tamními výzkumnými týmy, vyhledával vhodné projekty pro spolupráci. Stejný post chce vicepremiér zřídit v USA.

A jak bude vypadat světová věda? O určitý odhad se pokusil týdeník Nature. Své vize dokonce přetavil do zábavné grafiky. Z ní vybíráme jen pár údajů. Do vědy se má celosvětově investovat 1,9 bilionu dolarů, což vyplývá z dat National Science Foundation (NSF) a jejich promítnutí do budoucna. Všichni badatelé na světě by měli celkově strávit v laboratořích 26 miliard hodin práce. Východiskem se opět stala data NSF, předpokládá se také, že zvláště mladí vědci budou trávit v práci více času než obvyklých 40 hodin týdně.

Podle dalšího propočtu vědci letos dohromady vypijí miliardu šálků kávy. Bez dopingu v podobě kafe by totiž mohlo fungovat jen málo laboratoří. Za odhadem tentokrát zjednodušeně řečeno stojí celková spotřeba kávy na světě přepočtená na množství vědců v populaci. Takže čeští vědci by si letos měli v klidu uvařit kafe a u toho přemýšlet, kde seženou dost peněz na svou práci.