Žádná jiná značka takového růstu nedosáhla; celkový německý trh vzrostl jen zhruba o dvě procenta. Pošesté za sebou je Škoda nejúspěšnější "neněmeckou" značkou na tamním trhu.

"V příštích letech chce Škoda počet registrací plynule zvyšovat," prohlásila tisková mluvčí Imelda Labbé. A dodala, že podíl 5,7 procenta, kterého Škoda loni v Německu dosáhla, je "největší od vstupu značky na německý trh před 23 lety".

S tou poslední větou je přitom nutné polemizovat. Škoda byla totiž v Německu přítomná nepřetržitě, a to jak ve východní, tak v západní části země. Například v roce 1988 vykazuje statistika vývoz 8230 aut do Spolkové republiky Německo (a do bývalé NDR 1217).

Zajímavostí přitom je, jak se poměr mezi vývozem do obou částí Německa postupně otáčel. Někdejší NDR bývala pro mladoboleslavskou automobilku hlavním zahraničním trhem, v rekordním roce 1982 se tam vyvezlo téměř 30 tisíc škodovek.

Od roku 1983 však "automobilové vztahy" s východoněmeckou vládou prudce ochladly a NDR odebrala jen 1500 aut. Hlavním důvodem byla skutečnost, že Československo se z ekologických důvodů rozhodlo omezit a posléze zakázat dovoz aut s dvoudobými motory, přičemž vzájemný obchod fungoval v podstatě na bázi barteru.

Takže když Československo přestalo kupovat automobily Trabant a Wartburg, východoněmecké úřady omezily nákup českých osobních aut.

Ve vyspělém západním Německu byl zájem o poněkud zastaralé škodovky s motorem vzadu relativně nízký, ale právě od roku 1983 export do západního Německa postupně narůstal, přičemž zájem o nový model Favorit pak překonal veškeré očekávání.

Dnešní úspěch značky Škoda v Německu se ovšem s tehdejší dobou nedá srovnávat. A zatímco doma boduje Škoda zejména na firemním trhu, v Německu jsou škodovky volbou privátních zákazníků (v této části trhu se Škoda již probojovala na třetí pozici za značky VW a Mercedes).

Otázkou však zůstává, proč to Škodě třeba v Itálii či ve Francii nejde zdaleka tak dobře jako v Německu.

Související