Jako novinář i turista jsem měl možnost podrobně sledovat vývoj názorů v přilehlých obcích za posledních zhruba 22 let. Ten může sloužit jako argument, že v místní a krajské politice často skutečně nezáleží na barvě stranického trička, ale na jiných faktorech.

Bez ohledu na politickou blízkost se totiž názory představitelů většiny středočeských obcí, které chtěly újezd zachovat, zásadně liší od zájmu všech deseti sousedících obcí z plzeňského kraje, které naopak chtěly vojenský újezd co nejrychleji zrušit, a tato odlišná stanoviska převzaly i obě krajské reprezentace.

Také je paradoxní, že proti rušení vojenského újezdu Brdy byli v poslanecké sněmovně hlavně poslanci KSČM, přestože právě komunisté za první republiky ostře vystupovali proti vytvoření dělostřelecké střelnice – právě levicoví spisovatelé tehdy sepsali nejpádnější argumenty proti zabrání Brd kanonýry.

Dnešní česká armáda je už tak malá, že dosavadní počet vojenských újezdů je pro ni zcela nadbytečným luxusem. Nicméně některé argumenty odpůrců zrušení vojenského újezdu jsou rovněž racionální. Největším nebezpečím, kterému budou Brdy po návratu pod civilní správu čelit, přitom bude tlak developerů.

Jde o obrovské zelené území s kopci, na kterých by někdo jistě rád postavil přinejmenším sjezdovku, u sjezdovky hotel, vedle hotelu restauraci, ať je konkurence, a pak obří bazén s golfovým hřištěm, půjčovnou kol a střelnicí (protože co s tím hotelem a tou restaurací v létě), a k tomu za kopcem pár desítek domů, ať mají zaměstnanci kde bydlet, a když už tam budou ty domy, tak by to o kousek dál chtělo nějakou průmyslovou zónu, a k té zóně se ve jménu pokroku bude muset postavit pořádná silnice, a když už tam bude ta moderní komunikace, byl by hřích vedle ní nevybudovat nějaká logistická centra a solární elektrárny, protože těch přece není nikdy dost...

Zatím se všichni dušují, že k tomuto černému scénáři nikdy nedojde, protože starosta, který by něco takového dopustil, by byl spoluobčany okamžitě ukamenován. Jenže kdyby někdo před dvaceti lety věstil, jak na bonitní zemědělské půdě kolem Prahy vyroste prstenec velkoskladů a satelitních městeček, všichni by ho měli za blázna a škarohlída.

Pro Brdy by ovšem bylo nejhorší dlouhé období mezivlády. Už nyní se totiž projevuje, že armáda ztratila o toto rozsáhlé území zájem a nemá lidské ani finanční zdroje na to, aby na něm důsledně vymáhala dodržování všech pravidel. Proto si lze jen přát, aby definitivní rozhodnutí padlo rychle a aby Brdy dostaly ostrého civilního "hlídacího psa", který nedopustí zničení tamní přírody.

Související