Česko tone v dluzích. Nejen stát a podniky, ale i domácnosti. Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací se ve třetím kvartále letošního roku právě celkový dluh domácností - po připočítání smluvených poplatků a úroků - vyšplhal na 1,71 bilionu korun. Dluhy mají tři miliony lidí a každý desátý z nich má s jejich splácením problémy.

Objem hypoték, které představují stabilnější část tohoto dluhu, narostl meziročně o 56 miliard korun. Hodnota podstatně rizikovějších krátkodobých úvěrů se zvýšila o téměř osm miliard na 364 miliard korun, přičemž o vzestup se postaraly hlavně půjčky od nebankovních institucí.

Názory, zda je to dobře, či špatně, se různí. "Dluh ekonomice nevadí, zvyšují se investice, lidé se i díky nim dostávají k novým technologiím," řekl týdeníku Ekonom Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru. Toto zájmové sdružení právnických osob eviduje téměř 18 milionů kontraktů. A poskytuje informace o bonitě a důvěryhodnosti klientů věřitelům, tedy leasingovým a úvěrovým společnostem, s cílem předcházet zadlužení těch klientů, kteří by mohli mít problémy půjčky splácet.

Jenže závazky domácností, které se následně při jejich (ne)splácení propadnou do dluhové pasti, vedou k ohromnému množství osobních tragédií. Počet soudem nařízených exekucí se na podzim vyšplhal k číslu 700 tisíc a objem půjček domácnostem po lhůtě splatnosti dosahuje 52 miliard korun.

Desítky tisíc lidí byly dokonce v posledních letech nuceny sáhnout k nejzazšímu řešení dluhových problémů: osobnímu bankrotu. Jen letos už podalo návrh na tento způsob oddlužení přes 20 tisíc lidí, 17,5 tisíce z nich soud schválil.

Problémy dlužníků dohánějí samotné splátkové společnosti. Proto se postupně připojují k registru a žadatele o půjčky začínají důsledněji prověřovat. Jiné splátkové firmy zase mohou přijít o velké peníze, protože podle odhadů advokáta Petra Němce, který zastupuje desítky postižených lidí ve sporech s exekutory, se až 100 tisíc exekucí v Česku uskutečnilo protiprávně.

Úvěr pod stromeček

"Vždy v lednu a únoru máme nejméně o 15 procent vyšší klientelu. To když přijdou první splátky za vánoční nákupy na dluh," řekl týdeníku Ekonom David Šmejkal, ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni, do níž každoročně v celé republice přichází se žádostí o bezplatnou pomoc kolem 12 tisíc lidí.

Jak vypadá typický dlužník? Je to zaměstnaná žena se středoškolským vzděláním ve věku mezi 30 a 40 lety. Taková, která ve snaze udržet své rodině životní standard dokázala zatnout sekeru za 400 tisíc korun.

Proto i ti, kdo právě chtějí vánoční půjčku či spotřebitelský úvěr, mají podle Šmejkala dobře zvažovat, zda dárek za takovou cenu kupovat musejí, a pokud opravdu tolik musejí, zda by to přece jen nešlo z úspor. "V žádném případě by splátky neměly překročit životnost pořizovaného výrobku, respektive jeho dvouletou záruční lhůtu," dodává. Samozřejmostí se rozumí posouzení důvěryhodnosti věřitele a kvality jeho nabídky. Alespoň nahlédnutím na internet, kde lze snadno dohledat hodnocení splátkové firmy od dřívějších zákazníků.

"Určitě bych nežádal o půjčku do 5000 korun splatnou do měsíce. Vysoký úrok znamená, že za ni zaplatím kolem 7500 korun, a velice drahé je i jakékoli posunutí termínu jejího uhrazení," varuje šéf poradny, kterou v zájmu bránit největším pohromám zadlužených lidí financují přední české banky.

Klienti v poradně často slyší, že by si především měli přestat půjčovat a vyrážet klín klínem. Místo toho je nutné včas sepsat věřitele, hledat úspory v měsíčních výdajích a pokusit se aktivizovat rodinné příslušníky. Východiskem může být změna zaměstnání, druhý pracovní úvazek, nebo alespoň brigáda. Jednou z možností bývá i prodej zbytečného majetku. Žádost o osobní bankrot, alespoň podle Davida Šmejkala, by měla být až poslední možností.

Institut osobního bankrotu řada lidí bere jako snadné vysvobození z dluhové spirály, ve skutečnosti ale představuje velmi bolestnou cestu. Dlužník musí být během pěti let schopen splatit alespoň třetinu svých závazků, a to buď prodejem majetku, anebo formou splátkového kalendáře dohodnutého s věřiteli. Jediné peníze, které mu po odečtení splátek zbudou, tvoří takzvaná nezabavitelná částka. Tedy nezabavitelné minimum navýšené o třetinu zbývající mzdy (maximálně však o zhruba 3000 korun). Vše, co tuto částku převyšuje, zabavuje insolvenční správce. Přestože po pěti letech dluhové martyrium skončí, po celou tuto dobu musejí dlužníci počítat s výrazně "utaženými opasky".

Návrhů na osobní bankrot i přes bolestivost tohoto řešení v posledních letech přibývalo. Loni jich bylo přes 26 tisíc, soudy jich schválily přes 19 tisíc. Do letošního listopadu pak do osobního bankrotu "spadlo" přes 17,5 tisíce lidí. Pokud budou v prosinci případy přibývat stejným tempem jako dosud, loňský počet bankrotů může být překonán.

Pro rady do poradny přicházejí hlavně klienti s nižšími či průměrnými příjmy. Majetnější lidé, kteří jsou zvyklí se o své finance starat, se častěji obracejí právě na rejstříky evidující jejich závazky. Například zmíněné Bankovní a Nebankovní registry klientských informací, které úplně sledují bankovní úvěry a půjčky nebankovních institucí asi z 90 procent, nabízejí od dubna dlužníkům data o jejich situaci přes internet.

"Po zakoupení úvěrové zprávy získají komplexní přehled o všech úvěrech, které musejí splácet. Zatím se k jejich odběru zaregistrovalo 3500 lidí," řekl Ekonomu Jiří Rajl. Zájem mají většinou muži s vyšším vzděláním, převážně z Prahy či Brna. Dalších 40 tisíc úvěrových zpráv ročně pak registry vydávají žadatelům osobně či poštou.

Registr ovšem slouží především věřitelům a i finanční instituce mají stále větší zájem o údaje o svých klientech. Za poslední tři roky vzrostl počet dotazů například do Nebankovního registru o 46 procent.

Boj s podvodnou doložkou

Před řadou domácností se otevírá možnost, jak se zbavit alespoň části svých dluhů. Zhruba 100 tisíc exekucí bylo a je totiž údajně vymáháno protiprávně, a to na základě neplatných rozhodčích doložek. "Nejdříve je nutné přečíst si téměř jakýkoli dopis od exekutora, například některý z exekučních příkazů. Tam může být už v prvních odstavcích uvedeno, že exekuci nařídil soud X podle pravomocného a vykonatelného rozsudku, platebního rozkazu a tak dále. Pak to znamená, že šance na zastavení exekuce z důvodu neplatné doložky není. Pokud se tam ale píše, že exekuce byla nařízena podle rozhodčího nálezu rozhodce, tak by člověk měl zpozornět a obrátit se na advokáta, dluhovou poradnu nebo na stránky našeho projektu Exekutormasmulu.cz," řekl Ekonomu právník této společnosti Petr Němec.

Loni jak Nejvyšší, tak Ústavní soud potvrdily, že exekuce nelze nařizovat na základě neplatného rozhodčího řízení. Tedy v případě, kdy z doložky nelze vyčíst jméno konkrétního rozhodce a pokud jen obsahuje větu, že rozhodce bude určen v budoucnu z neznámého okruhu osob. "Malým písmem se to uvádí v obchodních podmínkách a pod názvem "Rozhodčí doložka" či "Řešení sporů," dodává Němec.

Pokud je doložka neplatná, je možné zformulovat návrh na zastavení exekuce a poslat ho exekutorovi (když se pošle na soud, ten ho stejně exekutorovi přepošle). Pokud exekutor nesouhlasí, věc jde k soudu, který exekuci nařídil, a ten znovu rozhoduje. Soudy, které exekuce na základě neplatných rozhodčích doložek nařídily, nemají kapacity je z vlastní iniciativy zastavit. A je na dlužnících, aby se ozvali sami. Pokud tak učiní, mají značnou šanci uspět, protože úvěrové společnosti se zastavením exekuce většinou souhlasí. Ani v případě úspěchu dlužníka ale nezaplacená pohledávka není vymazána. Jasné také není, kdo bude hradit majetek, který byl protiprávně zabaven. "Vše může skončit tak, že stát bude muset platit miliardové náhrady škody - buď lidem, kteří čelili protiprávní exekuci, nebo úvěrovým společnostem, jimž soud neměl exekuci nikdy posvětit," tvrdí Němec s tím, že jde o komplikovanou záležitost, při níž by se dlužník měl nechat zastupovat.

Podle něho se s neplatnými rozhodčími doložkami lze setkat ve smlouvách uzavřených do dubna 2012 u firem jako Essox, Home Credit, Cetelem, Smart Capital či Komerční banka. Vydávali je rozhodci mnoha soukromých společností, jednou z nejznámějších byla Společnost pro rozhodčí řízení, za níž stojí advokát Tomáš Sokol a jeho kolegové.

Bez ohledu na to, jak spor o rozhodčí doložky dopadne, počet exekucí letos po dvouletém poklesu opět roste. Za prvních devět měsíců letošního roku podle ministerstva spravedlnosti množství těch nově nařízených narostlo na 667 tisíc, tedy o 100 tisíc více než loni.

Protože se mezi politiky mluví o exekučním průmyslu, který těží ze sociálně slabých, navrhují sociální demokraté ve sněmovně legislativní úpravu, která by po německém a slovenském vzoru bránila zabavování movitých věcí. "Pokud s ní při hlasování uspějeme, byly by z exekuce vyřazeny běžné oděvy, lednička a pračka nebo postel, hračky a peníze do dvojnásobku životního minima," vysvětluje poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

Žádané registry

Nebankovní společnosti čelí i jiným problémům. "Dostávají se do situací, kdy je lidé těsně před vyhlášením osobního bankrotu žádají o rychlou půjčku, aby specializované firmě zaplatili za zpracování žádosti o oddlužení," říká Jiří Rajl.

Nejde o malé částky: pohybují se od 10 do 20 tisíc korun. Poradci navíc nehrají vždy čistou hru a tají klientům, že na osobní bankrot nakonec nedosáhnou. Do jisté míry jde o zbytečný problém, protože žadatelé o osobní bankrot nemusejí hledat jen rady za poměrně vysokou cenu u komerčních společností a živnostníků. Mohou se obrátit na bezplatné služby společností, jako je Poradna při finanční tísni.

Dokladem větší obezřetnosti nebankovních úvěrových společností, které dosud ve valné většině využívaly vlastní systémy hodnocení bonity klientů, je i fakt, že se nyní do Nebankovního registru chystá vstoupit jeden z nejsilnějších hráčů na trhu Provident Financial. A nejen v Česku.

"Tak jak se mění ekonomická situace na většině trhů, chce vedení naší mateřské společnosti IPF, abychom ve všech osmi zemích, kde Provident působí, byli členy registrů dlužníků," potvrzuje mluvčí Providentu Ondřej Holoubek. V Česku podle něho firma požádala nejen o členství v Nebankovním registru, ale jedná také s provozovatelem další databáze dlužníků, společností Solus.

"Připojení do nebankovního registru bylo již výborem NRKI schváleno a v současné době připravujeme další kroky, které s ním souvisejí," dodává Holoubek.

Lákadel vedoucích až k dluhové pasti přibývá. Splátkové společnosti podle posledních údajů Nebankovního registru opět bodují na trhu spotřebitelských úvěrů. Ty meziročně narostly z 96 na 119 miliard korun a jejich počet překročil magickou hranici jednoho milionu. Podle Jiřího Rajla to ukazuje, že si lidé nepůjčují jen tak, ale pouze na konkrétní věci. "Zákazníci už nejdou nejprve do banky pro 200 tisíc, bývají obezřetnější a peníze vydávají na to, o čem jsou přesvědčeni, že opravdu potřebují," tvrdí.

Klíčovou roli v tomto posunu hraje rozvoj technologií a pohodlí. Často jde o internetové nákupy, při nichž si lze na obrazovce u pružných nebankovních institucí okamžitě sjednat půjčku.

"To je hezké, skrývá se v tom ale riziko. Člověk má méně času uvažovat, nabízené zboží prostě chce, klikne a je to," varuje David Šmejkal. Problém vidí už v tom, že při úvěrech do 5000 korun nemají splátkové společnosti povinnost prověřit si nového klienta.

Zadlužený svět

Všechny rady ohledně toho, že normální je nic nedlužit, se zatím míjejí účinkem. A pohled do statistiky Bankovního a Nebankovního registru ukazuje, že rizikových úvěrů mírně přibývá. Koncem září dosáhly půjčky domácnostem po lhůtě splatnosti výše skoro 52 miliard korun. Hypotéky, které lákají nízkými úrokovými sazbami, se na tom podílejí více než 14 miliardami. A objem nesplacených krátkodobých úvěrů narostl meziročně o 1,6 miliardy korun a celkem už jde o 33 miliard. Celkově klesá jejich počet, narůstá však dlužná částka.

Podle Jiřího Rajla se za tím skrývá jediné: rezignace lidí, kteří boj s dluhy vlastně vzdávají.

Důvody platební neschopnosti přitom bývají pestré. Podle šetření Poradny při finanční tísni bývá nejčastěji důvodem potíží přecenění sil a příliš mnoho závazků. Což souvisí s nízkou finanční vzdělaností. Následují ztráta zaměstnání, špatná komunikace s věřiteli, rozvod či rozchod s partnerem, nemoc a snížení příjmů. Nemalý podíl klientů tvoří rovněž ti, kterým zůstaly dluhy z podnikání a kteří ještě dále podnikají.

V Česku zadlužení domácností raketově stouplo od 90. let. Přesto USA a vyspělé Evropě jsou co do poměru dluhu k disponibilnímu ročnímu příjmu stále zatíženi daleko více. Podle Eurostatu představuje poměr dluhů a hrubých výnosů rodin v Česku 57 procent, zatímco v Německu 85 procent a v Nizozemsku 249 procent. Češi jsou pozadu asi o 10 let, znepokojující je však tempo, s nímž zpoždění dohánějí.

Přestože většinu dluhů mají na svědomí hypoteční úvěry, tedy ospravedlnitelné zadlužení na pořízení bydlení, ekonomická krize po roce 2008 ukázala na příkladu Španělska nebezpečí předlužení obyvatel zatížených hypotékami. Pád cen na realitním trhu společně s růstem nezaměstnanosti způsobil, že desetitisíce lidí přestaly být schopny hypotéky splácet. Zatímco před krizí developerům zájemci o koupi bytů či domů s nadsázkou trhali ruce, v roce 2013 bylo na trhu k prodeji přes tři miliony nemovitostí - z velké části těch, o které jejich majitelé kvůli nesplácení úvěrů přišli.

Josef Pravec
Jan Němec

Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce

Nejohroženější dlužník

- žena 35 let s jedním dítětem (jedno zda vdaná, či rozvedená)
- středoškolačka
- zaměstnaná a s příjmem kolem 15 tisíc korun čistého měsíčně
- žije ve velkých městech
- většinou je z Moravskoslezského a Ústeckého kraje nebo z Prahy
- dluží asi 400 tisíc korun
- půjčila si od 10 věřitelů a má 15 finančních závazků, o nichž už ztratila přehled
- zadlužila se zprvu ve snaze zvýšit životní standard rodiny nad úroveň příjmů
- dluží za bydlení, vybavení domácnosti, ale i za MHD
- ve finanční tísni je už dva roky a zvykla si "vytloukat klín klínem"
- běžné bankovní úvěry postupně nahradila dražšími úvěry od nebankovních institucí a spotřebitelskými úvěry
- v posledních třech čtyřech měsících si bere před výplatou rychlé půjčky
- s 80procentní pravděpodobností k ní přijde exekutor

Vývoj zadlužení domácností v České republice

Počty osobních bankrotů v ČR

Proti exekuci se lze bránit:

- Pokud se uskutečnila na základě neplatné rozhodčí doložky.
- Byla nařízena rozhodcem, který ve smlouvě nebyl dopředu určen.

Přitom platí:

- Ozvat se musí sám postižený.
- Dlužník (jeho advokát) pošle exekutorovi návrh na zastavení exekuce.
- O tomto návrhu může nakonec rozhodnout soud.
- Exekuce může být zastavena, ale pohledávka tím není vymazána.

Zdroj: Exekutormasmulu.cz

100 tisíc
exekucí v České republice proběhlo na základě sporných rozhodčích doložek
protiprávně.

52 mld. Kč
Tolik koncem letošního září představovaly půjčky domácnostem po lhůtě splatnosti.

Vše může skončit tak, že stát bude muset platit miliardové náhrady za škody.