Kdo osvítí naše vůdce

Starostové, ti nejlepší v zemi, se svěřovali i s dalšími zkušenostmi. Třeba dotace. Ty je lepší si vůbec nebrat, zaznívalo, protože agenda s nimi spojená je neskutečně složitá. A kontroloři hledají kdejakou nesrovnalost, kterou obvykle najdou, a městu uštědří „korekci“, tedy pokutu. Místo aby se hlídala podstata, tedy zda jsou peníze využity určeným způsobem, právníci či auditoři placení z veřejných peněz se točí na formalitách.

O výsledcích finálových kol soutěže Město pro byznys, o starostech a úspěších starostů píšeme v Ekonomu poslední měsíc. V příštím čísle přineseme celkové výsledky. Co však stojí za pozornost již nyní, je nepochopitelný paradox: Mnozí se shodují, starostové i podnikatelé, že nejhorší jsou neustálé změny, složitost systémů, úřední mašinerie. Paragrafů a vyhlášek však neubývá, naopak.

Ostatně podobně pojmenovává situaci i Fidelis Schlée, autor první – a velmi jednoduché – verze živnostenského zákona této země a nyní boháč na volné noze, s nímž v aktuálním čísle přinášíme rozhovor.

Je tedy namístě otázka pro 281 zákonodárců a 16 členů vlády: Stojí v čele státu další garnitura standardních papalášů, kteří si užívají výhod svých úřadů, dále utahují šrouby – nyní tedy honí daňové úniky – či se handrkují o své platy, nebo lidé, kteří nechají tuto zemi konečně nadechnout?

Hezké čtení

Dalibor Martínek, šéfredaktor