Ve stejný den hlásili povstalci v Doněcku a Luhansku sedm „zabitých civilistů“ na své straně. V Doněcku podle zpráv pokračovala dělostřelecká palba, Rusové (ať už z Ruska či Ukrajiny) se dál pokoušeli vyhnat z tamního letiště ukrajinské vojáky.

Tak vypadá příměří, na kterém se Rusko a Ukrajina dohodly počátkem září v Bělorusku.

V Česku neustále řešíme sankce vůči Rusku. Zda by měly být, jak velké nebo jestli případné škody má nahrazovat stát, či kdo. Není divu, že téma je pořád žhavé. Na obchodu s Ruskem závisejí tisíce pracovních míst, na plynu jsou závislí všichni.

 



I proto je velká část byznysu proti sankcím. A používá argumenty jako: Byznys spojuje. Sankce nic neřeší. Dopady budou větší pro nás než pro Rusy. Chceme kvůli politice propustit lidi? Když vyklidíme trh, nahradí nás Číňané. Byznys se nemá míchat s politikou.

Z druhé strany se zase celkem jednoznačně jeví, že: Rusové nerozumějí jiným argumentům než síle. Nelze přehlížet útok na svrchovaný stát. Nelze tolerovat násilí, porušování mezinárodních dohod, politiku se samopalem na ramenou. To už snad máme v Evropě za sebou a skutečně to nechceme zpět.

Je jasné, že celá věc má řadu rovin a vůbec se jeví nadmíru složitá. V týdeníku Ekonom nechceme soudit, který názor je jediný správný. I když jsme přesvědčeni, že byznys nemůže existovat bez společenské odpovědnosti. V každém případě budeme diskusi na toto téma dále rozvíjet a sledovat.


Hezké čtení

 

Dalibor Martínek, šéfredaktor

obalka Ekonom 2014 41