Do tábora odpůrců ruské účasti se zařadili například předseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Již dříve stejný názor vyslovili ministři Martin Stropnický a Jiří Dienstbier.

Ruskou účast v nové soutěži naopak schvalují premiér Bohuslav Sobotka, prezident Miloš Zeman, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a opatrně i šéf ČEZ Daniel Beneš.

Tady je na místě dodat, že podobné debaty se vedly už před pěti lety. Ruský Rosatom však tehdy na věc šel chytře a jako fíkový list, který zmírnil politické napětí, použil českou společnost Škoda JS. Vzniklo tím takzvané česko-ruské konsorcium. Vyřadit sdružení vedené českou firmou (i když s ruským majitelem) bylo přeci jen politicky neprůchodné. Stejný trik mohou Rusové opakovat i v budoucnu.

Čistě po technické stránce má Rosatom co nabídnout. Reaktory typu VVER fungují spolehlivě a - když uvážíme závady a incidenty zaznamenané na jaderných blocích v Belgii, Švédsku či Německu - nevycházejí z mezinárodních srovnání vůbec špatně.

Horší je to s politickou spolehlivostí ruské strany. Těžko dnes spekulovat, kdy vláda oznámí spuštění nové soutěže na stavbu jaderných bloků v Temelíně či Dukovanech a jakou pověst v té době bude mít Rusko a jeho představitelé.

Viděno z dnešního pohledu, není o čem diskutovat. Skutečně chceme přidělit zakázku v hodnotě 200 až 300 miliard korun uchazeči ze země, která krade cizí území, blokuje dovoz potravin z Česka, vyhrožuje omezením importu dalšího zboží včetně aut a v posledních týdnech utahuje kohouty u tranzitních plynovodů? Odpověď je zřejmá: Rusy nebrat.