Miloslav Kala (51)

Vystudoval Fakultu strojní Vysokého učení technického v Brně.

Pracoval v Adamovských strojírnách  jako konstruktér, později se stal obchodním ředitelem a členem představenstva.

Stal se městským zastupitelem a později starostou v Blansku, zároveň podnikal. V období 2002–2008 byl poslancem Parlamentu za ČSSD.

Od roku 2008 působil ve funkci viceprezidenta tohoto Nejvyššího kontrolního úřadu.

Od března 2013 je prezidentem NKÚ.

Řada vašich kontrol odhalila, že se nemocnice chovají dost nehospodárně. Jaké zjištění vás osobně šokovalo nejvíce?

Zarazilo mě, jak zdravotnická zařízení hazardují s důvěrou pacientů. Různé nemocnice třeba klidně nakupovaly stejné léky nebo přístroje za velmi rozdílné ceny. Co si má myslet nemocný, když je mu voperován přístroj pro léčbu arytmie koupený za 600 tisíc, ale jiná nemocnice ho pořizuje za více než milion? To vyvolává spoustu otázek. Jindy zase nemocnice "vypomáhala" soukromé lékárně tím, že od ní odebírala ve velkém léky těsně před projitím a dávala je pacientům. Můžeme se jen ptát, proč zdravotnické zařízení zachraňovalo soukromý byznys.

Je zdravotnictví pro podvodníky přitažlivější než jiné oblasti?

Svým způsobem ano. Zdravotnictví je problematická oblast všude na světě. Jde totiž o ekonomický systém, který má na jedné straně omezené zdroje a na druhé straně prakticky neomezenou poptávku.

Je situace v českém zdravotnictví horší než dříve?

Nepochybně ano. Minimálně proto, že se uplynulá dekáda nevyužila k tomu, aby se stanovila jasná pravidla. Celý systém zdravotnictví je nepřehledný, nespravedlivý a špatně řízený. Jenže většině aktérů trhu tohle pološero vyhovuje.

Navíc situace se zhoršuje i proto, že kriminální činnost, nejen ve zdravotnictví, ale i jiných oblastech, je páchána podstatně sofistikovanějším způsobem než v minulosti. A proto se i mnohem hůře odhaluje.

 Co máte konkrétně na mysli?

Ve zdravotnictví se například často využívají generální dodavatelé pro větší celky. Jedna firma pak má na starosti stavební část, přístrojové vybavení, několik let zajišťuje servis a dodávky materiálu. Pak ale nejste schopná se dopočítat, kolik stály jednotlivé části zvlášť a jestli by je někdo nedodal levněji. Těžko se odhaluje, zda je zakázka předražená, nebo ne, což se může mnohým lidem hodit.

Dalším příkladem sofistikovaných podvodů je situace, kdy máte nemocnici s dceřinými firmami. Ty pořizují léky a materiál a s přirážkou vše fakturují zpět mateřské společnosti, tedy nemocnici. Podobně to patrně probíhalo v případě Nemocnice Na Homolce.

Narazili jste i na případy, u nichž jste pozorovali prvky organizovaného zločinu?

Při našich kontrolách ne. Ale když sleduji v médiích případy, kdy má dodavatel zdravotnického zařízení skrytého vlastníka a řada plateb odchází do daňových rájů, je jasné, že někdo chce něco zakrýt a že na podvodu spolupracuje víc lidí.

 

 

Lékaři mají tendenci držet spolu, někdy se dokonce mluví o mafii bílých plášťů. Promítá se to do vyvádění peněz z nemocnic?

To si úplně nemyslím. Jsem přesvědčen, že většina lékařů je poctivá, obětavá a dělá pro pacienty maximum. Na druhou stranu zdravotnictví je specifické v tom, že jde o velmi politicky citlivé téma. Pokud chcete udělat pořádek třeba ve financování nemocnic a hrozilo by zrušení lůžek, veřejnost okamžitě začne protestovat.

Před časem jsme se na solární elektrárny dívali jako na nadějný zdroj zelené energie, dnes je bereme jako obrovský tunel státní kasy. Není to trochu podobné se zdravotnictvím?

Je pravda, že situace ve zdravotnictví je také alarmující. Srovnání se solárními panely možná sedí i v tom, že se určitým způsobem nastavily podmínky a mnozí je začali zneužívat. Před koncem roku, kdy hrozila změna podmínek pro připojení do sítě, se přihlásilo obrovské množství elektráren, ale pak se změnou podmínek zájem opadl.

Takže i ve zdravotnictví je potřeba podmínky upravit tak, aby nedocházelo k deformacím. Bude to však trochu náročnější. Lidí, kteří se chtějí najíst z koláče zdravotnictví, je hodně a každý má jiné zájmy.

Mohou při nastavování podmínek pomoci i výsledky vašich kontrol?

Ano, i když máme přístup pouze k hospodaření fakultních nemocnic, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. V případě krajských a dalších zdravotnických zařízení můžeme bohužel kontrolovat jen toky dotačních peněz.

Ale na druhou stranu naše role nespočívá v permanentní kontrole všech nemocnic. Jde spíše o to, že pokud někde narazíme na úniky peněz, mělo by ministerstvo zdravotnictví změnit pravidla hry tak, aby se pochybnému jednání zabránilo i v dalších nemocnicích.

Naslouchají vám politici?

Poslední dvě vlády - Rusnokova a nyní Sobotkova - se o naše zprávy zajímají, pracují s nimi, přijímají i určitá opatření. Zatím cítíme silnou verbální podporu, ale je brzy hodnotit, zda to skutečně povede k praktickým zlepšením celého systému. Ostatně změny ve zdravotnictví se do praxe promítnou až po delší době.


 

2obalka Ekonom 2014 39Jak se krade v českých nemocnicích? V aktuálním čísle týdeníku Ekonom vám přiblížíme šest fíglů, kterými ze zdravotnictví mizejí desítky miliard. Přečíst si ho můžete i na iPadu iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.

Související