Bárdarbunga vysoká 2 009 metrů je jednou z nejaktivnějších islandských sopek. Naposledy si vydatně zařádila roku 1477, kdy předvedla jednu z nejsilnějších islandských erupcí v historické době. Vulkanologové jí zpětně přiřadili stupeň VEI (Volcanic Explosivity Index) 6, tedy o dva stupně víc než proslulé explozi Mt. St Helens roku 1980 a o stupeň víc než filipínské Pinatubo, která vyhnala americkou armádu z tamní letecké základny v roce 1991.

Od té doby se Bárdarbunga spokojila se skromnějšími aktivitami, i ty ale mohou být pro dnešní technickou civilizaci nebezpečné. Patří totiž mezi glaciovulkány: je zcela pokrytá obrovským ledovcem Vatnajökull - a o to je zákeřnější.

Přítomnost ledu, který žhavé magma mění v páru, dodává výbuchu obzvlášť ničivou sílu. Dochází k takzvané freatomagmatické erupci, která se vyznačuje velkým množstvím materiálu vyvrženého do atmosféry.