S trochou nadsázky lze říct, že daňovým povinnostem poplatník neuteče ani po své smrti. Všechna daňová přiznání, která se zesnulého týkají, totiž musejí být podána, a to prostřednictvím pozůstalých nebo správcem dědictví. Skon podnikatele je také třeba oznámit finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně.

Přiznání a oznamovací povinnost

Přiznání k dani z příjmů je nutné za zesnulého podat do tří měsíců ode dne smrti, a to za období od začátku roku do data předcházejícího smrti. Pokud plátce zemřel na začátku roku a neměl podané přiznání za předešlé zdaňovací období, musí jeho pozůstalí nebo správce dědictví přiznání také podat v řádném termínu. Zatímco tuto lhůtu lze prodloužit o další tři měsíce díky zastoupení daňovým poradcem, uvedená tříměsíční lhůta ode dne úmrtí prodloužit nelze.

Zákonný dědic či správce dědictví je dále povinen do tří měsíců od úmrtí oznámit tuto skutečnost úřadům, a to zejména v případě, že některý z dědiců chce v podnikání pokračovat. Pokud skutečnost, že v podnikání bude někdo z dědiců pokračovat, neoznámí živnostenskému úřadu ve lhůtě tří měsíců, podnikání zemřelého zaniká ke dni jeho skonu. Eventuální opomenutí oznamovací povinnosti má zásadní daňové následky – v případě, že podnikání zaniká, se daňová přiznání k dani z příjmů a k DPH sestavují zcela odlišně, než když podnikání pokračuje.

Ukončení podnikání 

Povinnost podat přiznání k dani z příjmů za zesnulého platí vždy. Pokud bylo podnikání ukončeno, vyplnění přiznání se bude lišit podle toho, zda podnikatel uplatňoval výdaje paušálem, vedl daňovou evidenci nebo vedl účetnictví. U výdajů paušálem je nutné k základu daně přidat pohledávky (takzvaně dodanit je). U daňové evidence se dodaní pohledávky a zásoby a lze uplatnit závazky jako výdaj.

V účetnictví je třeba základ daně upravit o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek, záloh, které by byly zúčtovány prostřednictvím účtů nákladů a výnosů (pokud o částkách z daného titulu nebylo zároveň účtováno prostřednictvím dohadných účtů), výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Nájemné a úplata u finančního leasingu hmotného majetku se však do základu daně zahrnou pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období.

I v případě, že dědicové nehodlají v podnikání pokračovat, je třeba podat všechna další daňová přiznání související s podnikatelskou činností – tj.

  • přiznání k DPH
  • k silniční dani
  • vyúčtování daní za zaměstnance
  • přehledy pro správu sociálního zabezpečení
  • zdravotní pojišťovnu a další.

Naopak v případě, že se právoplatný nástupce, určený na základě závěti, nebo dohody s ostatními dědici, rozhodne v podnikání pokračovat, svůj záměr ohlásí do tří měsíců živnostenskému úřadu a ode dne rozhodnutí soudu o dědictví přebírá veškeré daňové povinnosti on. Do té doby je vyrovnává správce dědictví jménem zemřelého z jeho majetku.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se