Důsledky jejich porušení byly dalekosáhlé, a to nejen pro podnikatele. Nezřídka se stávalo, že problematický převod majetku zneplatnil veškeré převody následující, a to často k nelibosti všech zúčastněných.

Nový zákon o obchodních korporacích takové situace upravuje odlišně. Vychází přitom z toho, že jsou-li na určité transakci zúčastněni na jedné straně společnost a na druhé straně její vlastní zástupce či jemu blízká osoba, jde o střet zájmů.

V takovém případě je dotyčný povinen informovat o zamýšlené smlouvě a jejích podmínkách buď valnou hromadu společnosti, nebo orgán, jehož je sám členem, a zároveň i dozorčí radu. Pokud smlouva nepředstavuje pro společnost žádné riziko, příslušný orgán ji bez problémů schválí.

V opačném případě má možnost uzavření smlouvy zakázat, anebo dočasně pozastavit dotyčnému jedinci výkon jeho funkce, tedy pravomoc společnost v dané věci zastupovat. Tyto podmínky se, poměrně logicky, nevztahují na obchodování v rámci běžného obchodního styku.

Zmíněný § 196a je do nové úpravy promítnut jen pro převody majetku mezi akciovou společností a jejími zakladateli či akcionáři v období dvou let po jejím vzniku; je vyžadován souhlas valné hromady a výše úplaty musí vycházet ze znaleckého posudku. Nutno podotknout, že ani nová úprava není prosta chyb. To je ovšem už zase na další příběh.

 

Linda Čechová
advokátka KPMG Legal

Archiv sloupků najdete na: Ekonom.cz/rekodifikace

Související