Podmiňoval totiž některé převody majetku mezi obchodní společností a osobou jí blízkou poměrně přísnými podmínkami. Důsledky jejich porušení byly dalekosáhlé, a to nejen pro podnikatele. Nezřídka se stávalo, že problematický převod majetku zneplatnil veškeré převody následující, a to často k nelibosti všech zúčastněných.

Nový zákon o obchodních korporacích takové situace upravuje odlišně. Vychází přitom z toho, že jsou-li na určité transakci zúčastněni na jedné straně společnost a na druhé straně její vlastní zástupce či jemu blízká osoba, jde o střet zájmů. V takovém případě je dotyčný povinen informovat o zamýšlené smlouvě a jejích podmínkách buď valnou hromadu společnosti, nebo orgán, jehož je sám členem, a zároveň i dozorčí radu.

Pokud smlouva nepředstavuje pro společnost žádné riziko, příslušný orgán ji bez problémů schválí. V opačném případě má možnost uzavření smlouvy zakázat, anebo dočasně pozastavit dotyčnému jedinci výkon jeho funkce, tedy pravomoc společnost v dané věci zastupovat. Tyto podmínky se, poměrně logicky, nevztahují na obchodování v rámci běžného obchodního styku.

Zmíněný § 196a je do nové úpravy promítnut jen pro převody majetku mezi akciovou společností a jejími zakladateli či akcionáři v období dvou let po jejím vzniku; je vyžadován souhlas valné hromady a výše úplaty musí vycházet ze znaleckého posudku. Nutno podotknout, že ani nová úprava není prosta chyb. To je ovšem už zase na další příběh.