Při nabývání majetku zapsaného ve veřejném seznamu (typicky nemovitost) zákon nově stanoví, že na nabyvatele přejde i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, tedy i dluh zajištěný jistotou.

Takto například přejde i povinnost splatit úvěr prodávajícího, z něhož byla nemovitost pořízena. Prodávající pak může písemně vyzvat svého věřitele, aby místo něho přijal nabyvatele jako nového dlužníka. Pokud věřitel neprotestuje, platí, že souhlasí.

Úvěrová praxe se však při koupi nemovitostí v tomto ohledu liší. Kupující vždy financuje nemovitost svým úvěrem. Pokud tedy úvěr kupující přebírat nemá, musí se na to myslet v úvěrové dokumentaci a výše uvedenou úpravu vyloučit.

Ještě zapeklitější je situace při přebírání majetku nebo jeho poměrně určené části. Bez detailnější úpravy v zákoně se nyní nabyvatel takového majetku stává společně a nerozdílně s prodávajícím dlužníkem z dluhů, které s převzatým majetkem souvisejí a o nichž nabyvatel při uzavření smlouvy věděl, nebo musel vědět.

Bude tak dlužit společně s původním dlužníkem, a to až do výše hodnoty nabytého majetku. Pravidla pro převody mezi blízkými osobami jsou ještě přísnější. Tato úprava se dotýká nejen fyzických osob, které by se měly zajímat o dluhy, jež s kupovaným majetkem souvisejí, ale ovlivní i podnikatele při akvizicích majetků (movitých i nemovitých) v rámci tzv. asset deals.

 

Irena Kolárová
advokátka KPMG Legal

Archiv sloupků najdete na: Ekonom.cz/rekodifikace