Podíval do chytrého telefonu a znervózněl. Je to nějaká špatná zpráva, nebo se blíží důležitá schůzka? „Ne, ale za hodinu přijde liják. Budu muset vyrazit, abych stihl dojet na Prahu 6 na letiště,“ oznámil mi během schůzky v karlínské redakci týdeníku Ekonom meteorolog Petr Dvořák. Pohledem do aplikace Meteoradar zjistil, že udeří silný déšť a chtěl cestu na kole přes Prahu zvládnout za sucha. Nestihl to.

„Schytal jsem čtyřcentimetrové kroupy, které mi rachotily do cyklistické helmy jako o život,“ vyprávěl pak. Kdyby se podíval na displej smartphonu dřív, aplikace v chytrém telefonu by ho nejspíš ledové sprchy ušetřila. I když ani to není jisté - předpovědi rozhodně nevycházejí na sto procent. A občas se meteorologové seknou pořádně.

Díky dostupnému internetu a chytrým telefonům však můžeme jejich úspěchy i neúspěchy sledovat takřka v přímém přenosu. Mobilní aplikace s předpovědí počasí i specializované webové servery nám zasahují do života. Řada lidí si to pořádně užívá. Před víkendem nespustí oči z radarových snímků srážkových mraků, v pondělí porovnávají teplotní rekordy, po večerech sjíždějí videa s krupobitím z druhého konce republiky.

Proč nás počasí tolik přitahuje? Každý mu tak trochu rozumí, obklopuje nás. Nejatraktivnější jsou kroupy, bouřky a další extrémy... „Když je v červnu odpoledne slunečno a občas se na obloze objeví mráček, nikoho to příliš nevzrušuje,“ říká meteorolog Petr Dvořák. Takové počasí v daném měsíci více méně očekáváme. Jakmile však začne mít počasí extrémní charakter, zájem o předpovědi vzroste. „Je to přirozené. Vyhraněné věci, které mají trochu bulvární charakter, lidi prostě zajímají více,“ podotýká Dvořák. Příznivci meteorologického "bulváru" si v příštích letech přijdou na své. Extrémní výkyvy počasí budou podle meteorologů totiž mají přicházet častěji než dříve.

 

Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ), který je největším hráčem na poli tuzemských předpovědí, občas vypomáhají nadšení amatéři. Ani oni nepopírají, že je baví třeba lov bouřek. „Děláme to po práci, ale najdou se mezi námi i tací, kteří si berou dovolenou, když začne období bouřek,“ říká Tomáš Prouza, předseda Amatérské meteorologické společnosti, která má téměř tři desítky členů a stovku spolupracovníků.

Jelikož amatéři využívají zdarma data ČHMÚ, poskytují za to ústavu protislužby. Na internetu třeba provozují prohlížeč radarových dat. Návštěvnost by jim mohly závidět i mnohé zpravodajské servery. Když létají hromy a blesky, stránky za den otevře 170 tisíc lidí. Kromě toho amatérští meteorologové technicky zajišťují chod dalšího populárního webu o výskytu tornád a trombů, garantem kvality informací je ovšem stále ČHMÚ. „Vyrážíme také pozorovat do terénu, hodí se to zvlášť, když je hodně bouřek,“ říká Tomáš Prouza. A loni po povodních například zase sbírali data ze soukromých srážkoměrů.

Jeden z členů Amatérské meteorologické společnosti Lukáš Ronge vytvořil aplikaci pro mobilní telefony nazvanou iRadar CZ. Lze na ní sledovat srážková data z radarové sítě a umí také detekovat blesky a bouřky vůbec. Vše udělal opět ve svém volnu a dal aplikaci zdarma k dispozici zájemcům. Už si ji stáhlo téměř 100 tisíc lidí. A když je pořádná bouřka, objeví se naráz klidně i pět tisíc nových zájemců.

Zdivočelé počasí tak má i velký obchodní potenciál. Firmy platí za přesné předpovědi miliony. „Roste poptávka po včasném varování a po výstrahách,“ říká Tomáš Prouza. A tím to možná neskončí. Už se zkouší i „výroba“ počasí na míru. Většina meteorologů ale takovou možnost považuje za přitaženou za vlasy. Nicméně v Rusku nebo Číně už cestu „poručíme větru, dešti“ otestovali.

Jak to v praxi vypadá? Do mraků se například střílí chemická látka jodid stříbrný. Jeho drobné částečky fungují jako kondenzační jádra. Začne se kolem nich srážet vodní pára obsažená v mracích, a tím se urychlí tvorba dešťových kapek. Mraky se tak mohou vypršet dříve, než zpustoší pole s cennou úrodou nebo naruší atraktivní sportovní zápas. Výsledky podobných experimentů však nebyly příliš přesvědčivé. Navíc se pokusy dají jen stěží zopakovat za stejných podmínek.

Na vinicích v Burgundsku se zase testují „děla“ proti kroupám. Zhruba pět metrů vysoké roury začnou „střílet“, když se přiblíží bouřka. V jejich spodní části se zažehne výbušná směs kyslíku a acetylenu a vydá hlasitou ránu. Rázová vlna údajně zabrání vzniku krup v bouřkových mracích.

Sledovat počasí je prostě zajímavá a užitečná "kratochvíle", na které se dá vydělat. A mít ho pod palcem je pro řadu lidí ještě mnohem atraktivnější. A teoreticky i výnosnější.


 

obalka Ekonom 232014- Kdo všechno vydělává v Česku na počasí?

- Jak firmy využívají lokální předpovědi?

- A v čem spočívá tajemství co nejpřesnější předpovědi počasí?

Odpovědi najdete ve velkém tématu Byznys s počasím v novém čísle Ekonomu (vychází ve čtvrtek 5. června). Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.