Tomáš Babáček (36)

- Senior advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal a předseda nominační rady ankety Zákon roku.
- Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studoval také ve Francii a v Nizozemsku.
- Věnuje se zejména evropskému právu a právu životního prostředí.

Vyplývá to z ankety Zákon roku 2013 organizované advokátní kanceláří Ambruz & Dark Deloitte Legal, za mediálního partnerství titulů vydavatelství Economia. "Čeští podnikatelé si musejí vydupat, že to takhle nemůže fungovat. Stačí přitom málo - dohodnout se a ozvat," říká směrem k daňovým předpisům advokát Tomáš Babáček, který je předsedou nominační rady zmíněné ankety.

Proč podle vás podnikatelé vybrali za zákon roku zlepšení fungování veřejných registrů?

Nejspíše je zaujalo zvýšení právní jistoty, kterou tato změna přináší v oblasti nemovitostí a evidence korporací a dalších osob ve veřejném rejstříku. To, že se na informace z katastru nemovitostí budou moci více spolehnout a že z veřejně dostupných zdrojů mohou o svých obchodních partnerech zjistit více než dříve. Je to ale daleko složitější změna. Nevím, zda si podnikatelé také uvědomují povinnosti spojené s novým rejstříkem. Do června 2014 například musí mnoho z nich zapsat do obchodního rejstříku údaje, které se tam dříve nezapisovaly. Třeba počet členů orgánů či druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným. Kromě trvalého pobytu se nově registruje i rozdílné bydliště členů orgánů. Na jednu stranu je rozšíření informací dostupných na webu, na které se mohou všichni spolehnout, krok správným směrem. Na druhou stranu to ale vyžaduje spolupráci povinných osob. Zapisování do rejstříku by se také mohlo díky zapojení notářů zrychlit. Je ale potřeba říci, že to zatím z technických ani legislativních důvodů nefunguje.

Není tohle typický znak české legislativy? Že počáteční myšlenka je dobrá, ale legislativně se nedotáhne?

Ano, legislativní práce bohužel často probíhá bez strategického uchopení, bez zdatné přípravy. Typicky velmi rychle a překotně. Nemluvě o pozměňovacích návrzích v druhých čteních. To vše přispívá k tomu, že je často přijat zákon s pozitivními dopady, jejichž praktické uplatnění ale nějakou dobu trvá. A to už vůbec nekomentuji situaci, kdy se přijme zákon, ale neexistuje dostatečný politický a společenský konsenzus na jeho převedení do praxe. Tak se neustále posunuje jeho účinnost. Známým příkladem je služební zákon. Symbolická je i vyčerpávající debata po celý minulý rok, zda odložit nový občanský zákoník přijatý rok předcházející. Na druhou stranu, pokud téma odlehčím, v našich předpisech třeba nenajdete absurdnosti z předpisů jiných států jako zákaz odplivnutí na ulici, olizování ropuch či odpalování nukleárních zbraní uvnitř měst. Řadíme se zkrátka do prostředí vyspělých západních států. I tam řeší, že legislativy je moc, přijímá se příliš rychle a v nesrozumitelném jazyce. Jde tak o systémovější a civilizační problém.

Paskvilem roku se stala daňová legislativa. I kvůli tomu, že byla přijata na konci roku. Je vůbec možné schvalovat daňovou legislativu v českém prostředí nějak jinak?

Stát si nemůže dovolit přijímat tak podnikatelsky důležité zákony takovým způsobem. Ale jsou to čeští podnikatelé, kdo si musí vydupat, že to takhle nemůže fungovat. Stačí přitom málo, musí se dohodnout a ozvat, že je nezbytné zajistit dostatek času mezi přijetím a účinností podnikatelské legislativy, aby byl čas se na ni připravit.

Jak by se měli podnikatelé ozvat?

Zorganizovat funkční platformu a vydefinovat společné srozumitelné cíle v oblasti právního prostředí. V České republice je takových subjektů na první pohled moc, mnoho platforem ale není dostatečně aktivních. Možná jsou také příliš roztříštěné. Jde o to, se na tématech dohodnout a vytvořit konsenzus napříč podnikatelskou sférou.

 

Kompletní výsledky ankety Zákon roku 2013 najdete na www.zakonroku.cz.