Vozítko schopné fungovat v extrémních podmníkách, zařízení na testování odolnosti kloubních implantátů či robotická ruka, která se dovede sama učit. To jsou příklady několika projektů, které přijeli do Spojených států představit studenti z více než sedmdesáti zemí.

Do prosluněné Kalifornie tento týden dorazilo téměř 1700 studentů z celého světa. Nechybí ani šestice Čechů. Jde o studenty, kteří obstáli v sítu národních vědeckých soutěží AMAVET a SOČ (Středoškolská odborná činnost). Marek Novák byl na Intel ISEF už loni a získal tam medaili. Na svém nápadu navíc v průběhu roku usilovně pracoval.

Jeho zařízení pro monitoring zdravotního stavu se zmenšilo do podoby hodinek. Baterie má namísto původních dvou hodin výdrž dva týdny. „Jednotlivé moduly jsou bezdrátové,“ upozorňuje na další výhodu Marek Novák.

Do vývoje léčivých preparátů na diabetickou nohu a bércové vředy se pustil Václav Kotyza z Letohradského soukromého gymnázia. „Cukrovku měl můj děda a biologie mě zajímala odmala,“ vysvětluje Václav, proč se vrhnul právě na tohle téma. Pracuje na něm už tři roky, začal hned po prvním ročníku. Dochází na praxi do firmy Contipro v Dolní Dobrouči.

„Mám garážový projekt,“ říká Jan Mazáč z opavského Mendelova gymnázia. Nespolupracuje totiž se žádnou firmou a vše si vytvořil sám doma. Chválí však ředitele svého gymnázia, který podporuje různé studentské aktivity. Jan Mazáč si vyrobil obří model solitonových vln. S jeho pomocí může simulovat třeba průběh vlnění vodní hladiny. A chce na něm provádět i jiné experimenty.

Další soutěžící Aranka Hrušková z pražského Gymnázia Christiana Dopplera se zabývala vlastnostmi řetězových zlomků. Její odborná práce už dokonce vyšla v recenzovaném časopise. Aranka se navíc nemusí trápit s přijímacími zkouškami na vysokou školu. Na americkou univerzitu MIT je už přijata a zatím čeká na výsledky přijímacího řízení z Cambridge, které se dozví v srpnu. Další nabídku ke studiu v cizině možná získá právě v Los Angeles. Univerzity si totiž na soutěži vybírají nadějné studenty a nabízejí jim stipendia.

 

Takhle probíhá letošní ročník soutěže Intel ISEF:

Podívejte se, jak probíhala soutěž mladých vědců Intel ISEF 2014

Prohlédnout fotogalerii

Michael Bátrla z Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce u Brna se pustil do populárního tématu – vyvíjí solární články z plastů. „Zkoumal jsem dva nové materiály,“ říká Michael s tím, že si z plastů, které jsou lehké a lépe tvarovatelné, lze třeba přímo udělat střešní tašky. Oproti klasickým křemíkovým článkům jsou ty plastové také levnější.

Gymnazista Robin Kryštůfek spolupracuje se dvěma ústavy Akademie věd. Pustil se do hledání látek na bázi boru, které by mohly zastavit množení viru HIV. Kontakt s vědci mu pomohla navázat jeho učitelka chemie. A co si Kryštůfek slibuje od Intel ISEF? „Těším se hlavně na setkání s nobelisty a možnost navázat kontakty,“ říká.

Studentské nápady si totiž přijeli do Los Angeles prohlédnout i nositelé Nobelových cen. Účastníci soutěže Intel ISES se s nimi mohli dokonce setkat při přednášce, kde jim nejlepší vědci světa radili, jak uspět a na co si dát pozor. A ukázalo se, že život nobelistů je někdy hodně tvrdý. „Když pracuji na důležitém projektu, spím čtyři až šest hodin,“ svěřil se třeba Harold Kroto, který získal v roce 1996 Nobelovu cenu za chemii.

Studentské projekty si postupně prohlédnou hodnotitelé – jde hlavně o odborníky ze špičkových vědeckých pracovišť, ale i o zástupce firem. Nejlepší projekty mohou při pátečním slavnostním vyhlášení získat medaile a další ocenění. Nevětší trofejí je Cena Gordona Moorea honorovaná 75 tisíci dolary (zhruba 1,5 milionem korun), což není rozhodně zanedbatelná částka. A tím to rozhodně nekončí. Nadace společnosti Intel, která je od roku 1998 hlavním partnerem soutěže, věnuje na další ceny v přepočtu celkově více než 80 milionů korun.

Související
Zobrazit