Drony s kamerou hledající jména laureátů na jejich vědeckých pracovištích, klidně třeba za komínem, simulovaný let do budoucnosti a občerstvení z ingrediencí, které mají teprve vzniknout. Tak vypadají kulisy na vyhlašování cen udělovaných Nadačním fondem Neuron vědcům do čtyřiceti let. Soutěžilo se celkem v pěti kategoriích.

Ocenění za medicínu si odnesl Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Jeho nový pohled na evoluci loni zveřejnil časopis Cell. Český molekulární biolog s kolegy popsal prastarý imunitní mechanismus u myší.

Nyní zkouší, zda a jak se může tento mechanismus promítnout do chování moderního imunitního systému. Výsledky výzkumu mohou jednou pomoci k vývoji léku, který podstatně zkrátí dobu léčby některých virových nemocí, například chřipky nebo rýmy.

Petr Svoboda je přesvědčen, že za dobrými vědeckými výsledky stojí tvrdá práce. Měsíc před odevzdáním studie trávil v laboratoři celé dny i noci. Spal vždy prý tak čtyři hodiny a další den se znovu vrhal do práce. O víkendu trochu nabral síly, a opět nasadil šílené tempo.

Podobně to vidí i Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která dostala cenu za chemii. Pracovat osm hodin podle ní rozhodně nestačí. "Trávím v zaměstnání více času, a často pokračuju v práci i doma," řekla týdeníku Ekonom. Nyní zkoumá vlastnosti molekul a věnuje se hlavně katalytickým reakcím. Ty mohou vést k energetickým úsporám nebo k vývoji nových léků.

"České firmy jsou malé a nemají přebytek peněz na investice do výzkumu. Navíc podniky možná ani nevěří, že by jim vědci z univerzit či Akademie věd mohli opravdu něco přinést," vysvětluje Roithová, proč zdejší chemický průmysl nespolupracuje s vědci tolik jako zahraniční firmy.

V Česku se prý také nevyvíjí tolik nových produktů nebo to alespoň není patrné. "Znám vědce, kteří spolupracují se zdejšími podniky, ale většinou nejde o základní výzkum, ale spíše o vývoj aplikací nebo dokonce jen o servisní měření a syntézu látek. Ale je to pochopitelné," podotýká.

"Snem většiny studentů chemie v Berlíně, kde jsem nějakou dobu působila, bylo udělat doktorát s nejlepším možným prospěchem, získat doporučení od vlivných profesorů a s tím se potom ucházet o místo ve společnosti BASF. Nic takového tady nefunguje," říká Roithová. Vysoce kvalifikovaných míst pro chemiky je velmi málo a na standardní práci v syntetické nebo analytické laboratoři není potřeba doktorát.

Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru matematiky získal David Krejčiřík z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Zabývá se matematickou fyzikou a zjednodušeně řečeno dokáže matematicky přesně spočítat jevy, které fyzikové s určitou mírou nepřesnosti zkoumají pomocí pokusů. Jeho poznatky jednou možná přispějí k vývoji ještě rychlejších a menších počítačů.

Cenu za fyziku dostal Gabriel Török ze Slezské univerzity v Opavě. Zaměřuje se na tzv. kvazioperiodické oscilace ve vesmíru, což jsou mikrosekundové záblesky rentgenového záření pozorované kosmickými observatořemi.  Díky jeho výzkumu lépe porozumíme vlastnostem černých děr a struktuře neutronových hvězd.

Ocenění v oboru společenských věd si odnesl Jakub Rákosník, který se zaměřuje hlavně na moderní hospodářské a sociální dějiny, konkrétně na problematiku velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století a na historii sociálního státu od jeho počátků až do současnosti. Díky výzkumu docenta Rákosníka bude možné objasnit například dopad ekonomické krize na společnost nebo upravit sociální politiku státu.

Laureáty vybírala vědecká rada nadačního fondu. Každý spolu s cenou získal čtvrt milionu korun jako ocenění za dosavadní výsledky. "Jsou to lidé, kteří posouvají domácí výzkum vpřed," říká ředitelka Nadačního fondu Neuron Monika Vondráková. Fond už celkově z peněz mecenášů věnoval vědcům dvacet milionů korun.

U jeho zrodu stál miliardář a zakladatel společnosti RSJ Karel Janeček. Peníze prostřednictvím své nadace začal rozdělovat vědcům už v roce 2010. Loni se k mecenášům fondu přidal zakladatel a majitel firmy Jablotron Dalibor Dědek a předseda představenstva RSJ Libor Winkler, letos Martin Ducháček, který v RSJ šéfuje vývoji algoritmických systémů.

obalka Ekonom 202014Rozhovor s Janou Roithovou najdete v zítřejším vydání týdeníku Ekonom.