Rezidence za desítky milionů korun, sbírky obrazů nebo ferrari v garáži začnou být svým majitelům nebezpečné - pro finanční úřady půjde o signál, kam mají zaměřit svoji pozornost při prověřování původu majetku a při jeho porovnávání s přiznanými příjmy.

Přesto připravovaný zákon zůstane jen stínem původních představ o razantním tažení státu proti náhle zbohatlým šíbrům.

Norma, která právě vzniká na ministerstvu financí Andreje Babiše, totiž má mířit do budoucna. Tak jak to požadují právní experti, kteří se hrozí - zřejmě z profesní povinnosti - jakékoliv retroaktivity.

Obava z případného zásahu Ústavního soudu má evidentně větší váhu než poukaz, že v nedalekém Slovinsku, tedy také v postkomunistické zemi hlásící se k západní tradici, se původ majetku prokazuje zpětně k roku 1990.

Pokud ale zůstane u této minimální verze, půjde ovšem o bouři ve sklenici vody, jak naznačuje realita na Slovensku. Tam na základě obdobných paragrafů, jaké se nyní píší u nás, nebyl za uplynulé tři roky postižen skoro nikdo a v Česku to sotva bude jiné. Politici vládní koalice i prezident Miloš Zeman si odfajfkují jeden z předvolebních slibů a tím vše skončí.

Majetková přiznání mohla snad mít cenu, pokud by existovala před dvaceti lety. Ta mohla alespoň částečně postihnout krádeže státního majetku v dobách privatizace, které dodnes frustrují nemalou část veřejnosti. Teď však legislativa, která se omezí na snadnější konfiskaci budoucích nelegálních příjmů, dodá úřadům pouze další možnost, jak čelit daňovým podvodům.

S ohledem na jejich rozsah to není tak úplně málo, ale léty zbytnělou představu o tom, že tu po pádu komunismu zbohatli především ti nesprávní, to určitě nezmění.