Bulvár se zcela bezprecedentně zaměřil na guvernéra Singera, kterého začal vykreslovat jako arciďábla s nemravným platem (podobnou mzdu jeho předchůdce Tůmy v minulosti nikdo neřešil).

Mezi silné kritiky intervence se zařadil i český průmysl. Zásah bankéřů s námi měl být konzultován, neměl být tak nečekaný nebo tak razantní, znělo z českých firem. Argumenty, že devalvace českému exportně zaměřenému průmyslu ve výsledku pomůže, byly odbývány s nedůvěrou.

Ještě v prosinci či v lednu podniky tvrdily, že nemají čísla, která by nějaký přínos slabší měny potvrdila. Je duben, první čtvrtletí je za námi. Co říkají čísla nyní? Oslovili jsme desítky podniků napříč obory, abychom zjistili fakta.

Většina dotázaných přiznala, že jim slabší měna přinesla větší tržby. Samozřejmě záleží na branži či parametrech zajištění proti změně kurzu. Situace je rozličná firmu od firmy. Někteří ředitelé dosud trvají na svém, že jim bankéři nijak neposloužili. Jak však ukazuje průřez odpověďmi, které přinášíme v aktuálním vydání, bude stále obtížnější přehlížet, že celkově má zásah ČNB pro český průmysl spíše pozitivní efekt.

Simona Hornochová, vládní expertka na daně, navíc v tomto vydání týdeníku Ekonom vysvětluje, jaké změny se chystají, proč by měl být zaveden „chorvatský model“ výběru DPH a co to vlastně je.

 

Hezké čtení přeje

Dalibor Martínek, šéfredaktor

 

obalka Ekonom 172014