Souboj o bankovní poplatky: Dobročinnost, byznys nebo reklama?

Pošlete nám plnou moc, všechny potřebné dokumenty a 400 korun na soudní poplatek. My vám za to vysoudíme zpět i několik tisíc, které jste v minulých letech zaplatili bankám na poplatcích za správu úvěrů nebo pořízení hypotéky. Tyto poplatky jsou totiž neoprávněné, a tak nebude problém právní cestou finanční instituce donutit, aby je vrátily. Kdo by odolal takové nabídce?

Nakonec se akcí organizovanou především společností BSP Lawyer Partners nechaly zlákat až desítky tisíc lidí. V době, kdy "proklepnutí" si kohokoliv s pomocí internetu nezabere více než pár minut, se to jeví jako těžko pochopitelné. Odhlédneme-li od toho, zda jsou kritizované poplatky opravdu nemravné (a v některých případech se lze takové úvaze jen těžko ubránit), a zda je jen díky tomu možné zasahovat do platných smluv, je důvěřivost některých lidí zarážející.

Stačí si totiž do internetového vyhledávače zadat název firmy či jméno jejího šéfa Daniela Paľka a výsledek hledání dává minimálně silný impulz k zamyšlení, zda jde o osoby, jimž je moudré udělit plnou moc k zastupování u soudu. V minulosti se totiž BSP hned několikrát "proslavila" podivnými akcemi, které působily všelijak, jen ne jako profesionální práce.

Zřejmě nejznámější je kauza s vymáháním dlužných koncesionářských poplatků pro Českou televizi. BSP se do něj pustila s takovou vervou, že ji ani příliš nezajímalo, kdo veřejnoprávní instituci ve skutečnosti dluží. Nevybíravě formulované dopisy s výzvou k zaplacení dluhu tak dostaly i stovky lidí, kteří poplatky poctivě platili. Televize poté raději kvůli nepěknému mediálnímu obrazu spolupráci s BSP ukončila. Co na to Daniel Paľko? Označil akci za prodělečnou, což ovšem podle jeho slov vůbec nevadí, protože si jeho firma udělala levně velkolepou reklamu.

Podobně BSP postupovala i v některých dalších případech. Například u zakázky na vymáhání dluhů pro Ředitelství silnic a dálnic, kterou získala společně s advokátní kanceláří exministra spravedlnosti Pavla Němce jako jediný účastník výběrového řízení (mimochodem také kritizovaného). I tady se upomínek dočkali lidé, kteří žádné dluhy neměli. Podobným šlendriánem BSP proslula i na Slovensku při zakázce pro tamní veřejnoprávní rozhlas.

Jaké motivy společnost BSP Lawyer Partners měla při spouštění iniciativy Poplatky zpět, ví zřejmě jen Daniel Paľko. Možná mu skutečně šlo o nápravu nerovného vztahu bank a klientů. Možná byl přesvědčen, že soudy vyhraje a díky tomu vydělá na přísudcích. Možná si zase chtěl jen udělat reklamu. Anebo ho motivovalo od každého trochu.

Není to bez rizika

Jak je ale možné, že se nechalo přesvědčit tolik lidí, aniž by jim vadila sporná minulost hlavního organizátora? Možná účastníky nynější soudní bitvy o poplatky přesvědčilo o bezrizikovosti akce ujištění BSP, že ani v případě prohry u soudu jim vlastně nehrozí nic horšího, než ztráta soudního poplatku ve výši 400 korun.

Ostatní náklady - především náhrady za advokátní služby přiznané bankám - slíbila vzít na svůj vrub společnost BSP Lawyer Partners. Prozatím svůj slib plní - na takzvaných přísudcích pro právníky finančních institucí, které činí v každém prohraném případu až 4,5 tisíce, už tratila přes 1,5 milionu. Pokud by ale prohrála všechny spory, jichž by podle jejího tvrzení mohlo být nakonec až 19 tisíc, vyšplhaly by se tyto náklady do desítek milionů.

Mnoho lidí, kteří se k iniciativě připojili, si už ale zřejmě neuvědomilo, že sami riskují. Pokud by totiž společnost BSP Laywer Partners - teoreticky - v případě tisíců prohraných sporů přísudky platit odmítla nebo na ně jednoduše neměla, nebyla by to ona, kdo by byl za nezaplacení popotahován. Několikatisícový dluh by zůstal na bedrech klientů. Protože ani to, že dali BSP plnou moc k zastupování, je povinnosti zaplatit náklady řízení v případě prohry nezbavuje. Lidé by tak mohli paradoxně přijít o víc, než chtěli vysoudit na bankách.

Zdánlivě jednoduchý spor klientů s bankami o vrácení údajně neoprávněných poplatků se změnil v měsíce trvající právní bitvu. Aktuální skóre u soudů i arbitra je 361 ku 4 ve prospěch bankovních institucí. Nemusí být ale konečné.

Proč byla ve sporu o poplatky doposud justice na straně bank? Odpověď najdete v hlavním tématu aktuálního čísla týdeníku Ekonom. Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.